„V ústavu působili zaměstnanci, jejichž pracovní náplň nesouvisela s vlastní činností ústavu, byli ve vysokém důchodovém věku a jejich vzdělání neodpovídalo požadavkům,“ vysvětlil LN některé z důvodů rušení pracoviště současný ředitel Ctirad Zabloudil.
Mezi dalšími důvody likvidace instituce z roku 1947 figurují špatné hospodaření a nedostatečná odbornost. Zabloudil bez bližší specifikace obvinil některé zaměstnance z využívání laboratoří pro osobní prospěch.
Kritiku důrazně popírá Karel Kovařík, který na pozici ředitele ústavu působil v letech 1990 až 2002. „Ústav byl systematicky likvidován tehdejším ústředního ředitelem Státní veterinární správy Josefem Holejšovským. Některé ze zakázek určených pro Brno záměrně přesouval do ústavu v Jihlavě, kde dříve působil jako ředitel,“ částečně zdůvodnil Kovařík ekonomické ztráty brněnského pracoviště.
Právě snaha zlikvidovat ústav v Brně stála Holejšovského funkci. Odvolal ho v roce 2004 tehdejší ministr zemědělství Jaroslav Palas. Situace se poté změnila a loni ministerstvo zahrnulo brněnský ústav do útlumového programu.
Problémy brněnského ústavu podle Josefa Dubna ze Státní veterinární správy započaly přibližně před pěti lety, kdy se všechna tato pracoviště snažila obhájit svoji existenci. „Brněnské se tehdy začalo specializovat na vyšetřování drůbeže. Tak úzce zaměřený ústav však nemohl v konkurenci ostatních přežít,“ míní Duben a připomíná i další selhání tehdejšího vedení. Výsledky hospodaření se pohybovaly v červených číslech se ztrátou až osm milionů korun ročně.
V době, kdy ve světě hrozí pandemie ptačí chřipky, tak paradoxně brněnský ústav se specializací na choroby ptactva zaniká. „SVÚ Brno nebyl materiálně, technicky ani personálně schopen zajistit pro Moravu testovaní. Od dubna bude proto probíhat u nás,“ uvedl ředitel olomouckého Státního veterinárního ústavu Jan Bardoň.
Právě olomoucký ústav plně převezme zakázky SVÚ Brno a podle Tomáše Loskota z ministerstva zemědělství by tam a na jiných veterinárních ústavech mohli najít uplatnění současní zaměstnanci z Brna.
Zpečetěna je i budoucnost sídla instituce na Palackého třídě. Tu bude využívat kromě Krajské veterinární správy i Státní ústav pro kontrolu léčiv.
Co čeká brněnský veterinární ústav
Brněnské pracoviště z mapy sedmi veterinárních ústavů v republice zmizí koncem července, kdy utlumí svou činnost na minimum. Ke konci roku 2006 zanikne úplně a jeho zakázky převezmou olomoucké laboratoře, kam již nyní míří pětkrát týdně většina vzorků na rozbor. Brněnský ústav se čtrnácti zaměstnanci pro něj v současnosti funguje jako servisní organizace a vlastními silami zajišťuje jen základní diagnostickou činnost.
