Nespadl jsem z višně, paní Gráfová (Kdo spadl z višně, pane Macku? LN 4. 10.). Sedím na ní, a mám tak dobrý rozhled. A vidím tedy, že odboráři protestují proti následkům, a nikoliv proti příčinám, což je zvláště u odborářů ve zdravotnictví poněkud podivné.
Nikdy jsem totiž neslyšel odboráře kupříkladu z ministerstva zahraničních věcí protestovat proti přestavbě Českého domu v New Yorku, která se vyšplhala z plánovaných 250 milionů na více než 800 milionů, ačkoliv o tom dozajista museli vědět. Nikdy jsem nezaregistroval, že by odboráři protestovali proti předraženým nákupům v jejich úřadech a institucích či kvůli zcela zbytečným místům. Nikdy jsem nezaregistroval, že by odborově organizovaní zdravotníci protestovali proti investičním zločinům ve zdravotnictví (jen příkladem: miliardové přestavby nemocnic pár kilometrů od sebe, nákupy superdrahých přístrojů, využitých jen zlomek doby, léková polypragmasie), ačkoliv jistě byli ve středu dění. Odhady odborníků, že 30 procent finančních prostředků ve zdravotnictví mizí v černých děrách, jsou také známy léta, přičemž jedinou viditelnou reakcí zdravotnických odborů byly vždy protesty proti jakýmkoliv skutečným zdravotnickým reformám. (Zažil jsem to na vlastní kůži, a vím tedy, o čem mluvím).
Kritizoval jsem pak odboráře, že namísto toho, aby pískali správným směrem, protestují proti vládě, která má odvahu alespoň něco s tím dělat. Přečtete-li si ještě jednou můj text (Výjimečně výjimečné zdravotnictví, LN 1. 10.), zjistíte, že byl přesně o tomto. Nikoliv o nelehké práci sester a jejich platech.
P. S. Kontrolní řečnická otázka: Jakými pozitivními kroky pomohou zdravotnické odbory ministru zdravotnictví prosadit nezbytnou reformu? Výhrůžkami odchodů do ciziny? Pískotem v ulicích? Tvrdou prací na reformě zdravotnictví a přesvědčováním veřejnosti o její nezbytnosti?
***
Jedinou viditelnou reakcí zdravotnických odborů byly vždy protesty proti skutečným reformám
O autorovi| Miroslav Macek, publicista a bývalý politik
