DOKUMENT: Čím budeme léčit koronavirus? SÚKL vydal velký přehled nejnadějnějších přípravků |
„Ty tři zmíněné jsou nejvíce napřed. Pokud by se podařilo, aby finále nastalo ve druhé polovině roku 2021, byl by to velký úspěch,“ říká pro server Lidovky.cz šéfka Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Irena Storová.
Při vývoji vakcín podle ní panuje trochu jiný režim než v případě běžných léčiv. Bedlivě se dbá hlavně na to, aby jejich použití bylo bezproblémové. „Podávají se zdravým jedincům. Bezpečnost tam proto musí být velmi dobře ověřena,“ upozorňuje.
Dalším z nich je americký lék Remdesivir. Vyvinut byl k léčbě eboly, díky čemuž byl důkladně testován, aby bylo jednoznačné, že není pro pacienty škodlivý. „V tom už je prozkoumaný. Předmětem zkoumání teď je, jestli je účinný na koronavirus,“ říká Storová.Očkování je nadějí pro ty, kdo hledí do vzdálenější budoucnosti. Současní nakažení ale obracejí zrak spíš ke čtyřem způsobům léčby, jež stále častěji skloňují jak média, tak veřejnost. Každý z nich je ovšem experimentální. Tento týden by měl z Japonska do Česka dorazit lék Favipiravir. Původně byl určen k boji s chřipkou, ovšem v kombinaci se dvěma dalšími přípravky se v Asii osvědčil i proti koronaviru.
Antimalarika i plazma vyléčených
Jinou možností je podávání léků z řad antimalarik. Účinnou látku hydroxychlorochin obsahuje v Česku nabízený lék Plaquenil. I jeho použití je experimentální a nese určitá rizika. „Hranice mezi dávkou terapeutickou a toxickou je totiž velmi tenká,“ popisuje ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv .
Posledním způsobem potírání nového zákeřného onemocnění je podávání krevní plazmy vyléčených pacientů. Ta totiž obsahuje protilátky, které by proti covid-19 měly pomoci. Míra úspěšnosti závisí na tom, kolik obranných látek v plazmě je. Vyléčený člověk by ale neměl mít žádné přidružené onemocnění, tím by totiž příjemci své plazmy mohl uškodit.
