Chci zavést regulační poplatky, řada lidí zdravotní systém zneužívá, řekl Válek

Válek si dovede představit i to, že by pacient mohl zaplatit za to, že nejde nejdřív k praktikovi, ale přímo do zdravotnického zařízení.

„Jenže dostupnost praktiků po republice není stejná, tak je nekorektní trestat člověka, který nemá praktika, že šel rovnou do nemocnice,“ dodává ministr s tím, že o přesné podobě regulačních poplatků se ještě bude jednat.

Ministr si chce zároveň posvítit na nabízení nadstandardních „manažerských“ prohlídek v nemocnicích, které jsou na hraně zákona. Kvůli nim se prý prodlužují lhůty pro pacienty, kteří si nepřiplácejí.

„V nemocnicích přímo řízených státem to chci řešit tak, že si pozvu ředitele. Nedosáhnu na soukromníky, ale ve chvíli, kdy vyřeším tyhle „nadstandardy“ ve státních zařízeních, tak ta soukromá si už netroufnou,“ tvrdí Válek.

Uvedl jste, že podporujete zavedení bonusu na zdravotním pojištění pro lidi, kteří využívají screeningové programy a nezanedbávají prevenci. Už teď pojišťovny nabízejí bonusy v podobě lázní či masáží – co by chtěl nabízet stát nad rámec pojišťoven?
Pojišťovny mají fondy prevence, které mohou nabízet různé benefity. Ale má to dvě mouchy. První je, že to musí schválit správní rada pojišťovny, takže to není mandatorní výdaj. A druhá je, že si o to musíte individuálně žádat.

Ale těch lidí, co si o to aktivně žádají, je z různých důvodů málo. Není to tak, že by o to lidé nestáli, ale odrazuje je ta komplikovanost. A já bych chtěl, aby samy pojišťovny aktivně hlídaly, jak se ten pacient chová ke svému zdraví, a samy nabízely benefity.

Takže chcete zavést novou povinnost pro pojišťovny?
Ano. A chci do toho vtáhnout praktické lékaře. A chci, aby to portfolio benefitů bylo širší, aby to nebyly třeba jen obroučky zdarma, ale věci, které zlepšují kvalitu života.

Jaké konkrétní bonusy za řádnou prevenci máte na mysli?
Mohou to být lázně, péče o zuby, potravinové doplňky, příspěvek na biopotraviny.

Pojišťovny budou samy kontaktovat klienty a nabízet jim, na co mají nárok?
To je jedna cesta. Druhá je, že když žena přijde na screening, tak rovnou dostane například balíček kosmetiky. Další možností jsou bezplatná očkování pro děti rodičů, kteří chodí na screeningy. Může to být i příspěvek na domov pro seniory.

Zmínil jste i bonus na zdravotním pojištění, znamená to, že by lidé dbající na prevenci měli nižší odvody?
Takhle bych to neviděl, ale věci, které jsou dneska placené, by lidé mohli mít hrazené ze svého pojištění. Například jednorázová zrcadla u gynekologa. Dneska máte spoustu věcí, které pojišťovna nehradí. Například v Německu, když odvádíte zdravotní pojištění do určité výše a přitom se staráte o svoje zdraví, tak máte přednostní ošetření.

Neměl by to ale vymýšlet ministr zdravotnictví, spíše pacientské organizace, pojišťovny a praktičtí lékaři.

Proč by měl být zvýhodňován obézní kuřák-alkoholik, který ale bude obcházet různá nákladná vyšetření a screeningy? Neuvažujete ocenit i zdravé lidi, kteří systém zatěžují co nejméně?
Jak ale definujete zdravého člověka? Třeba kuřáci sice více zatěžují systém, ale zase platí v podobě daně na cigarety, která se pořád zvyšuje. To samé daň na alkohol. Co se týče obézních, pokud je definujete jako lidi, kteří hodně jí a nehýbou se, tak ano. Jenže obezita je definovaná jako nemoc. A vy těžko můžete trestat někoho za to, že je nemocný.

Šikanovat můžeme i konzumenty kávy nebo sladkých nápojů. Pak se dostaneme až k vrcholovým sportovcům, kteří si systematicky za státní peníze huntují tělo a po padesátce mají zničené klouby, jsou v invalidním důchodu a do systému peníze neodvádějí. Je hrozně líbivé trestat někoho za to, že nežije zdravě. Definice zdravého života se neustále mění.

Na ministerstvu financí ale vzniká návrh na zvýšení sazby zdravotního pojištění pro ty, kteří se chovají nevhodně vůči svému zdraví. Vy jste to už odmítl, ale neměla by si vláda ujasnit, zda chce jít systémem odměn, nebo trestů?
To byl nápad jednoho z poradců ministra financí, nikdy se neprojednával. V žádném případě to není oficiální stanovisko. S ministerstvem financí svoje návrhy koordinujeme.

Před časem byla na stole debata o nadstandardech v nemocnicích. K tomu se už vracet nebudete?
My jsme nadstandardy nikdy neřešili.

To není pravda, na podzim jste uvedl, že je chcete vrátit do hry ve smyslu připojištění za nadstandardní péči. Po vlně kritiky jste to ale „dal k ledu“.
V té diskusi jsem vysvětloval, proč v nadstandardech, které chtěl zavést můj předchůdce Leoš Heger, nelze dnes pokračovat. Medicína se tak strašně posunula a vývoj je tak rychlý, že než definujete, co je standard, tak je to mrtvé.

Diskuse se otevřela i proto, že hodně nemocnic nabízí různé VIP karty a manažerské prohlídky. Budete nějak řešit, že to provádějí často na hraně zákona?
To je velký problém. V nemocnicích přímo řízených státem to chci řešit tak, že si pozvu ředitele. Mně osobně třeba velmi vadí manažerské prohlídky. Nedosáhnu na soukromníky, ale vadí mi, že například Masarykův onkologický ústav má na jedné straně manažerské prohlídky pro lidi, kteří si to mohou dovolit, a na druhé se pak prodlužují termíny pro ostatní pacienty.

Chci slyšet, jestli tyto komplexní manažerské prohlídky mají medicínské zdůvodnění. Pokud si padesátník půjde jednou za dva roky nechat udělat manažerskou prohlídku, při které se zachytí nemoc v počínajícím stadiu, pak ano. Udělejme z toho však preventivní prohlídku, která bude hrazená pro všechny. Bude tedy třeba změnit standard preventivní prohlídky.

Ale soukromé nemocnice to stejně budou nabízet dál…
Ve chvíli, kdy vyřeším tyhle „nadstandardy“ ve státních, tak ty soukromé si už netroufnou. Mně principiálně nevadí zlaté karty, pak ať je to ale forma připojištění. Když si někdo připojistí, že chce vyšetření v sobotu v noci, tak proč ne. Ale nesmí to být na úkor standardně pojištěných pacientů.

Do jaké míry zvažujete znovuzavedení regulačních poplatků, když vláda shání každou korunu?
To je věc, o které uvažuje NERV (Národní ekonomická rada vlády pozn. red.), konkrétně doktor Pavel Hroboň. Já chci slyšet, jak to mají vymyšlené. Regulační poplatek není principiálně špatná věc, protože dochází k zneužívání urgentních příjmů.

Problém je, že u nás máme urgentní příjmy a vedle toho lékařskou pohotovostní službu, která je částečně pozůstatkem minulého režimu. Laik nemá šanci poznat, na který typ příjmu akutně jít. Oba jsou velmi důležité, ale já je chci spojit.

A vy osobně jste pro zavedení poplatků?
Já bych byl pro zvýšení poplatků, ale nesmí se to týkat pacientů, které přiveze rychlá nebo vrtulník. Neakceptovatelné je, aby lékař na příjmu rozhodoval o tom, kdo by měl a kdo neměl platit poplatek. Musela by být předem jasná definice, zda z toho budou osvobozeni lidé, kteří přijedou sanitkou.

Z mého pohledu to má ale zásadní háček: nepovede to k tomu, že pak všichni budou volat sanitku? Takže regulace na urgentních příjmech je potřeba, řada lidí tam chodí zbytečně. Otázka je, jak pomocí regulačního poplatku sankcionovat ty, kdo to nadužívají. A to nemám vymyšlené, to čekám od NERV. Každopádně poplatky chci zavést.

A co poplatky za návštěvu lékaře nebo za položku na receptu?
To je technicky možné, ale změnil to e-recept. Návštěva praktiků by neměla být zpoplatněná, protože praktik má kapitační platby. Spíš si dokážu představit to, že pacient zaplatí za to, že nejde nejdřív k praktikovi, ale přímo do zdravotnického zařízení. Jenže dostupnost praktiků po republice není stejná, tak je nekorektní trestat člověka, který ho nemá, že jde rovnou do nemocnice.

Ministerstvo navrhuje, aby všem lidem s pozitivním testem na covid-19 už nebyla automaticky nařizována sedmidenní izolace. V posledních týdnech však lidí s covidem opět přibývá. Kdy by měla povinná karanténa přestat platit?
Evropské struktury to doporučují, vyhláška už je napsaná. Aby mohla začít platit, musí být platná vyhláška, která vyřadí covid z kategorie nemoci, kterou když šíříte, tak vás mohou zavřít.

Předpokládám, že nejpozději v dubnu by to mělo začít platit. Covid tak bude brán jako jakákoliv jiná infekční nemoc. O tom, jestli má, nebo nemá jít pacient do izolace, rozhodne praktický lékař.

Jaká je aktuální situace s léky? Stále chybí některé druhy inzulinu, za které nebývá adekvátní náhrada….
Situace s antibiotiky se zlepšila, ale pořád to není ideální. Problém je celosvětový, ale záleží na tom, jak moc monopolní daná firma na trhu je. Například u dětských sirupů je dodavatel na trhu monopolní, a když dojde k problému, tak se náhrada hledá těžko.

A máme tu paradox, že firmy jako Teva nebo Zentiva sice vyrábějí v České republice, ale léky na českém trhu registrovat a prodávat nechtějí. Nejsem schopen výrobce nijak donutit, aby lék, který vyrábí, byl ochoten registrovat na českém trhu.

Teď ale chcete v rámci novely o léčivech přimět firmy, aby garantovaly dodávky léků. V novele je ustanovení, že zásoba léčivých přípravků musí odpovídat alespoň průměrné dvouměsíční poptávce…
Chceme, aby výrobce garantoval, že když ohlásí výpadek, tak nám daný lék bude schopen ještě dva měsíce dodávat. U léků, kde výpadky nejsou, chceme, aby zásoba byla jeden měsíc.

Firmy tvrdí, že povinnost skladovat víc zboží léky prodraží.
Neprodraží. Požadujeme to jen u těch, kterým se dějí výpadky.

Všechny organizace chtějí v zákoně zachovat povinnost veřejné služby definované v paragrafech, jež výrobcům nařizují poskytnout léky všem distributorům, kteří je chtějí dodávat českým pacientům. Ministerstvo se prý přiklání k vypuštění povinnosti veřejné služby.
Záleží na tom, jak dopadne připomínkové řízení. Zákon řešíme hlavně s prezidentem lékárnické komory, nebude tam nic, s čím nebude komora souhlasit.

Takže povinnost zásobovat všechny lékárny neplánujete vypustit?
Uvidíme, jaké připomínky se objeví. Pokud lékárnická komora řekne, že tyto paragrafy jsou důležité, tak tam budou. Celý zákon je psaný proto, abych měl větší odolnost trhu a větší jistotu pro pacienty, že léky budou.

Bude tam tedy nějak ošetřeno i to, že někteří distributoři zavážejí léky jen lékárnám, se kterými jsou majetkově propojeni, a jiné se k nim nedostanou?
To není pravda. Problém je, že mnoho lékáren si zvyklo na to, že jsou zaváženy dvakrát denně, což z logiky věci léky prodražuje. Pro mě je klíčové, aby daný lék byl pro pacienty dostupný pokud možno ve všech lékárnách. Cest, jak toho dosáhnout, je mnoho. Každá lékárna musí mít dostupný lék, který bude mít k dispozici pro své pacienty.

Farmaceutické firmy chystají protinávrh k ministerské novele zákona o léčivech. Zatímco vládní novela by výrobcům uložila povinnost držet zásoby léčiv na předpis až na dva měsíce, firmy navrhují vznik takzvaného emergentního kanálu po vzoru Slovenska (systém funguje tak, že pokud do lékárny dorazí pacient s e-receptem a lékárna daný lék nemá, může kontaktovat přímo výrobce a daný lék u něj pro pacienta objednat, pozn. red.). Jak se na tuto možnost díváte?
Vy máte nemocné dítě a jdete do lékárny. Tam vám řeknou: my ho nemáme, ale emergentním kanálem to zařídíme druhý den. To není u akutních léků myslitelné. Zásoba musí být.

Jak jste spokojen s prací Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL)? Množí se problémy způsobené špatně nastavenými úhradami léků, například diabetikům se od února zvedly doplatky za léky ze stokorun na tisícikoruny.
Náš SÚKL je jedním z nejvíc uznávaných v Evropě. Ale souhlasím s tím, že i zde je co zlepšovat. Typickým příkladem je, že se lékaři ani lékárníci dostatečně komfortně nedovídají o tom, který lék chybí. Laxní byl v minulosti i přístup k lékové politice obecně.

Očekával bych, že se budou pravidelně revidovat seznamy plně hrazených léků, ale aktuálně jsou tyto seznamy více než deset let staré. Problém je také, že kdysi byl zrušen odbor kontroly léčiv při ministerstvu.

Takže ho chcete obnovit?
Chci udělat spíše pracovní skupinu, kde budou zástupci lékáren, pacientských organizací, praktických lékařů. Ta by měla začít dělat aktivnější lékovou politiku.

Budou dohlížet i na cenotvorbu? Některé léky zdražily proto, že SÚKL příliš tlačil na co nejnižší úhrady.
Doplatky se liší podle lékáren, cenotvorba je složitá. Nicméně je potřeba, aby byla aktivita ministerstva a SÚKL daleko větší. Tady nikdo neví, kolik lidé vlastně platí na doplatcích za léky.