„Když Putin nemůže porazit Ukrajinu na bitevním poli, tak útočí na infrastrukturu, nemá jiné východisko. Cítí, že tuto válku prohrává, protože ukrajinská armáda během několika posledních měsíců osvobodila téměř polovinu území, která Rusové od 24. února obsadili,“ řekl v Otázkách Václava Moravce v České televizi náměstek ukrajinského ministra zahraničí Jevhen Perebyjnis.
Bývalý velvyslanec Ukrajiny v České republice se domnívá, že pondělní schůzka Putina s běloruským protějškem Alexandrem Lukašenkem chod války zásadně nezmění.
„Putin určitě bude tlačit na Lukašenka, aby se do války zapojila i běloruská vojska. Jejich zapojení by částečně odvrátilo pozornost ukrajinské armády od ruských jednotek. Lukašenko se ale zapojovat nechce – běloruská společnost není stejná jako ruská, zapojení do války by netolerovala tak jako lidé v Rusku. Nemůžeme ale vyloučit, že se to Putinovi podaří,“ řekl Perebyjnis ke schůzce státníků, kterou označil za prostředek zastrašování Ukrajiny a celého světa.
„I kdyby něco naplánovali, tak se jim nepodaří zahájit jednání s Ukrajinou podle Putinových ultimát. Chápeme, že to v podstatě znamená odstranění Ukrajiny. Neskončíme, dokud se nám nepodaří odsunout Putina za mezinárodně uznávané hranice z roku 1991,“ dodal náměstek ministra.
S přestávkou bojů nepočítá Ukrajina ani během následujících vánočních svátků. „Musíme počítat s tím, že Putin bude útočit na ukrajinská města i během vánočních svátků. S vánočním příměřím nepočítáme. Byl by to jen oddechový čas pro Putina, aby se připravil na další útok,“ upozornil Jevhen Perebyjnis. Kreml již dříve uvedl, že vánoční či novoroční klid zbraní na Ukrajině není na ruském pořadu dne.
Potřeba další zahraniční pomoci
Většina civilizovaných zemí podle Perebyjnise chápe, že jedinou cestou je porážka Ruska a vítězství Ukrajiny. Svět musí pomoct Ukrajině zvítězit pomocí dodávek zbraní a vojenské techniky.
„Chtěli bychom, aby se k nám zbraně dostávali rychleji a aby nám země posílaly modernější techniku, abychom zvítězili co nejdřív,“ zopakoval bývalý velvyslanec požadavky Ukrajiny.
„Chtěl bych ocenit systémový přístup České republiky,“ poděkoval Perebyjnis Česku za pomoc. „Nyní očekáváme pomoc od dalších států – moderní zbraně, moderní tanky,“ dodal.
Česko je na Ukrajině podle ministra zahraničí Jana Lipavského vnímáno jako stát, který pomáhá. „Pomoc musí pokračovat. Všichni jsme unaveni válkou, ale v situaci, kdy tisíc kilometrů od našich hranic probíhá konflikt, který má přímý vliv na nás, tak to jako vláda budeme řešit,“ řekl ministr.
Český balíček sankcí
Rusko je podle Lipavského nutné omezovat postupně, a to například dodržováním nastavených sankcí.
„Obávám se, že moskevské myšlení je za hranicí racionality. Jejich motivace je budování ruského impéria, dialog už není namístě. Na základě sankcí Rusko prodává ropu levněji, těmito kroky oslabujeme režim a podporujeme to, aby v Moskvě došlo ke změně myšlení,“ řekl ministr.
S vlastním balíčkem sankcí chce přijít také samotná Česká republika. „Na ministerstvu vzniká oddělení, které se bude zabývat sankcemi. Musíme ho naplnit lidmi. Diskutujeme o tom i v zahraničí a berou nás velmi vážně, protože na to máme zákon. Od ledna na tom začnu intenzivně pracovat,“ řekl bez sdělení dalších podrobností Lipavský.
O účelu těchto sankcí však není přesvědčen předchůdce Lipavského, bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček. „Jedná se o politický signál. Co se týká reálného dopadu, ten bude omezen. Měli bychom spíše tlačit na Evropskou unii, aby kontrolovala dodržování dosavadně stanovených sankcí,“ řekl exministr.
Na to, že je v naplňování sankcí stále co zlepšovat, podle něj upozorňuje řada expertů. Jsou to například exporty přes třetí státy či role Iránu v celém konfliktu.
Také podle náměstka ukrajinského ministra zahraničí má Rusko stále možnost stanovené sankce obcházet. Jsou tak podle něj potřeba další kroky. „Chtěli bychom, aby všechny ruské banky byly odpojeny od Swiftu, aby byl zákaz prodeje ruského plynu a ropy. Chápeme ale, že je to proces. A věříme, že na konci tohoto procesu bude porážka Ruska,“ uzavřel.
„Ukrajinci zůstanou i bez elektřiny“
Z Ukrajiny odešlo od začátku války přes 7,8 milionu lidí, tedy zhruba pětina populace. I přes přerušení dodávek tepla v zimě neočekává náměstek další odliv lidí.
„Obnovujeme dodávky energií rychleji, než Rusko vyrábí rakety, které používá na útoky. Doufáme, že lidé zůstanou. Nemůžeme ale vyloučit, že Rusko úplně nevyřadí energetický systém, že nenastane blackout. Připravujeme místa, kde bude topení, kde se lidé mohou setkat. Většina obyvatelstva Ukrajiny je podle našich průzkumů připravená zůstat doma,“ řekl Perebyjnis k možné migrační vlně.
Zmínil také finanční pomoc, kterou v uplynulém týdnu schválila Evropská unie.
„Tyto peníze jsou velmi důležité pro ukrajinskou ekonomiku, která během tohoto roku velmi významně klesla. Rusko v říjnu začalo ostřelovat energetickou strukturu, kvůli tomu nemohou fungovat podniky, což je další rána pro ekonomiku,“ zmínil bývalý velvyslanec v Česku další z důsledků ruských útoků na ukrajinskou energetickou infrastrukturu.
„Budeme potřebovat pět miliard eur měsíčně, to nám umožní podpořit chod státu. Nebudeme ale fungovat jen na podpoře jiných zemí. Děláme všechno proto, abychom podpořili ukrajinské podnikatele. Nejdůležitějším úkolem ale zůstává naše vítězství a podpora naší armády,“ uzavřel Perebyjnis.
