BRUSEL/PRAHA Rusko-gruzínský konflikt o Jižní Osetii ukázal, jak hluboce je Evropská unie rozdělená ve vztahu k Moskvě. Zatímco někteří unijní „nováčci“, kteří mají s Ruskem vlastní neblahé zkušenosti, Moskvu od začátku jasně označují jako agresora, jsou „staré“ státy unie v čele s Německem o poznání zdrženlivější. Nechtějí totiž ohrozit ruské dodávky ropy a plynu do svých rozvodných sítí. Podobně Evropu rozdělovala už válka v Iráku.
Snad nejvíce byly tyto rozpory patrné na středečním mimořádném zasedání ministrů zahraničí EU v Bruselu, jehož účastníci se rozhodli vyslat na Kavkaz pozorovatele. Šéf litevské diplomacie Petras Vaitiekunas na schůzce žádal, aby byly pro Rusko vyvozeny důsledky z jeho „nepřijatelného a nepřiměřeného“ použití vojenské síly. Právě pobaltské státy jsou spolu s Polskem nejhlasitějšími kritiky ruského postupu na Kavkaze.
Německý ministr Frank-Walter Steinmeier ale jakékoliv házení viny na Moskvu velmi rázně odmítl: „Nemá smysl se pouštět do dlouhé debaty o tom, kdo vyvolal současný konflikt a je zodpovědný za jeho eskalaci.“ Steinmeier zároveň varoval před izolací Ruska: „Stability na Kavkaze nedosáhneme bez Ruska nebo proti Rusku, ale pouze s Ruskem.“ Moskva jako součást konfliktu Zajímavé přitom je, že na stranu „nováčků“ se postavily také Švédsko a Velká Británie. Ministr zahraničí prvně jmenovaného státu Carl Bildt má jasno. „Rusko je součástí konfliktu,“ řekl Bildt s tím, že ruská vojenská akce byla „nejvážnějším porušením závazků Rady Evropy“.
Britský ministr zahraničí David Miliband zase prohlásil, že unie by se měla v září rozhodnout, zda bude vůbec pokračovat v rozhovorech o strategickém partnerství s Ruskem. Mezinárodní společenství by totiž podle Milibanda mělo Rusku vyslat signál, že použití síly není řešením konfliktů.
Šéfové diplomacií se sice shodli na tom, že do Gruzie vyšlou pozorovatele, tuto misi ale ještě musí posvětit OSN. O tom, zda by na Kavkaz mohly být vyslány mírové jednotky unie, se má rozhodnout až na zářijové schůzce ministrů v Avignonu. S něčím takovým by ale musela souhlasit Rada bezpečnosti OSN – a v ní má Rusko právo veta.
O současném konfliktu má dnes s ruským prezidentem Dmitrijem Medveděvem v Soči jednat německá kancléřka Angela Merkelová.
***
„Stability nedosáhneme bez Ruska nebo proti Rusku, ale jen s ním.“
