Technika, která obvykle slouží fyzikům, pomohla odhalit dosud neznámý obraz Vincenta van Gogha. Pod další vrstvy barvy ho schoval sám malíř.
Podle starého vtipu je největším zázrakem historie umění skutečnost, že Rembrandt van Rijn za svůj život prokazatelně namaloval dva tisíce obrazů, z nichž se dodnes zachovalo deset tisíc. Ukazuje se, že v případě Rembrantova krajana a kolegy van Gogha je podobný zázrak možný i bez přispění žáků a „pomoci“ moderních padělatelů.
Van Gogh maloval svá díla v rychlém sledu. Umělec byl ve skutečnosti ještě plodnější, než se dosud soudilo. Často totiž maloval na plátna, na něž už dříve načrtl své kompozice. To se týká hlavně jeho ranějších děl.
Díky práci skupiny evropských vědců můžeme dosud ukryté skici, které umožňují lépe poznat tvůrčí styl jednoho z nejvýznamnějších malířů historie, obdivovat. A to dokonce v barvě.
Pod palbou rychlých částic Podstatou nové metody vyvinuté týmem vedeným chemiky Jorisem Dikem z univerzity v nizozemském Delftu a Koenem Janssensem z univerzity v belgických Antverpách je vylepšení postupu využívajícího vysoce energetické záření.
Proud neviditelných paprsků generovaných urychlovačem „nabudí“ atomy tvořící skryté vrstvy obrazu. Citlivé přístroje pak zaznamenávají sekundární rentgenové záření, které vydávají „fluoreskující“ atomy.
Tímto způsobem se obrazy zkoumají delší dobu. Díky rentgenování se povedlo odhalit mnoho padělků. Kresby skryté pod viditelnou vrstvou však bylo možné zobrazit jen černobíle.
Dik a Janssens našli způsob, jak informaci obohatit o barvu. Každý prvek se po vystavení proudu částic z urychlovače chová jinak. Vědci tak mohli zmapovat rozložení chemických látek ve skryté vrstvě. Vzhledem ke známému složení jednotlivých pigmentů se obraz začal postupně vybarvovat.
Vědci metodu vyzkoušeli na van Goghově obraze Kvetoucí pastvina (viz text Neznámá tvář...). Věrnost barevné rekonstrukce tváře, která se objevila ve středu obrazu, kunsthistoriky nadchla. „Byl jsem opravdu překvapený kvalitou toho snímku. Jde o velký příslib pro budoucnost,“ nešetřil uznáním znalec van Gogha Teio Meedendorp. Nový způsob analýzy skrytých vrstev se tak zřejmě prosadí. Jedinou nevýhodou je časová náročnost. Analýza čtvercového výřezu o straně dlouhé 18 cm trvala dva dny. Provoz urychlovačů je bohužel drahý, přednost mají fyzikové.
***
Urychlovač oživil zmizelé barvy
Karen Rickersová nastavuje výkonný urychlovač před snímkováním obrazu Kvetoucí pastvina, který vytvořil Vincent van Gogh (1853-1890) v roce 1887. Nizozemský malíř přitom přemaloval své starší plátno. Výsledkem analýzy je barevné zobrazení skici ženské tváře dosud skryté pod nánosem barev. Na čtvercovém výřezu o rozměrech 18 x 18 centimetrů vidíme zobrazení spodní kresby pod rentgenovými (A) a infračervenými paprsky (B). Již vybarvenou tvář (C) vědci porovnali s podobnými motivy ze známých van Goghových děl (D,E).
