Že včelstev s kritickým počtem roztočů způsobujících varroázu výrazně přibylo, ukázaly testy. „Úroveň zatížení včelstev touto nebezpečnou chorobou jsme letos zjišťovali z 55 tisíc odebraných vzorků takzvané včelí měli, což je odpad na dně úlu, který produkují dělnice při budování a tvorbě plástů,“ uvedla veterinární inspektorka a odborná poradkyně Jana Cihlářová, která chov včel v kraji dozoruje.
„Ze všech odebraných vzorků jich 1 600 vykazovalo rizikovou přítomnost tří a více roztočů kleštíka včelího, který varroázu způsobuje, což je množství, které může být pro včelstvo smrtelné,“ upřesnila.
VarroázaJde o infekční onemocnění včel způsobené roztočem Varroa destructor. Varroáza je celosvětově nejrozšířenějším a nejzávažnějším onemocněním včelího plodu a dospělých včel. Má původ v jihovýchodní Asii, tamní včely jsou proti němu imunní, ty evropské nikoliv. V České republice se nemoc začala rozšiřovat v 70. letech 20. století. Kromě Austrálie a Oceánie už dnes varroáza ohrožuje včely na všech kontinentech. |
Zatímco loni zaznamenali veterináři v kraji kritický počet roztoče pouze ve 489 vzorcích měli, letos jen v Bruntále našli jeho kritický výskyt ve 519 vzorcích. Dalších 395 nakažených vzorků evidují lékaři na Ostravsku, třetím nejzasaženějším okresem v kraji je Frýdek-Místek s 238 kriticky ohroženými včelstvy.
Kleštík včelí škodí v úlech jak dospělým jedincům, tak včelímu plodu. Roztoč na nich parazituje, ochuzuje je o živiny a oslabuje jejich imunitu. Navíc přenáší do chovu i nebezpečné viry.
„Prázdné úly po letošní zimě ukazují právě na varroázu,“ sdělila předsedkyně Českého svazu včelařů Jarmila Machová. „Ta v kombinaci s dalšími faktory, jako jsou virózy, chronické otravy, nízká úroveň zoohygieny nebo nedostatečná výživa, působí postupné slábnutí včelstev, které může vést k jejich dalšímu úhynu i v průběhu roku, pokud chovatel včas neprovede účinná opatření k utlumení nemoci.“
Jedna z nákaz, která loni napadla například včelstva na Opavsku, je virus deformovaných křídel, kdy se podle chovatelů včely rodí s pahýly místo křídel a krátce po dokončení vývoje hynou. „Stačí jeden rok včelstva neléčit a můžeme přijít o chov,“ řekl předseda Českého svazu včelařů v Opavě Martin Čecháček.
Za úhyn včel ale podle něj mohou i zhoršující se životní podmínky, které včely potřebují pro získání potravy. „Jedno včelstvo spotřebuje v sezoně až sto kilo medných zásob, dále třicet až čtyřicet kilo pestrého pylu z květů rostlin a stromů,“ konkretizoval Čecháček. „Bez tohoto množství nedokážou dělnice vykrmit početnou zimní generaci tak, aby bez problémů přezimovala.“
Po jarním odkvětu stromů a bylin už podle něj několik let v některých oblastech žádné další zdroje pylu a nektaru nejsou. Včely pak do podzimu slábnou a mohou trpět podvýživou. „Pokud takto oslabené včelstvo napadne varroáza, zimu nepřežije,“ varoval Čecháček.
Přesto podle chovatelů lidé stále zájem o včelaření mají. „Řekl bych, že za posledních deset let u nás stoupl jak počet včelařů, tak včelstev,“ upřesnil Čecháček s tím, že v současnosti mají na Opavsku registrováno 715 včelařů.
A nevčelaří jen starší generace. Do péče se stále častěji zapojují mladí, a to především v rodinách, kde je včelařství tradicí. „Děti přebírají štafetu nejen po dědovi a otci, ale dnes často i po babičce nebo matce,“ uvedla Machová. „V tuto chvíli máme v Česku osm tisíc včelařek, což je čtrnáct procent z celkového počtu 56 tisíc chovatelů včel.“
