„Já jsem na druhou stranu konstatoval, že jsem přesvědčen, že český stát se potom k řešení této otázky bude schopen a připraven vrátit,“ sdělil Fischer. Katolická církev je proto podle něj připravena jednání teď neiniciovat a vyčkat na ekonomické oživení.
Majetkové vyrovnání je společně s nepodepsanou mezistátní smlouvou největším problémem vztahů mezi Českou republikou a Vatikánem. A vleče se bez ohledu na to, která politická strana je právě u moci.
Vláda Mirka Topolánka sice loni připravila návrh zákona, kterým chtěla vyplatit 83 miliard korun rozdělených do šedesátiletého splátkového kalendáře, takže by částka narostla na 270 miliard korun. Návrh ale neprošel – proti se postavili nejen poslanci KSČM a ČSSD, ale také občanský demokrat Vlastimil Tlustý. Byl ochoten podpořit jen restituce v podobném rozsahu, jaké se týkaly „běžných“ občanů.
Další odpůrci kritizovali výši částky, zejména úroky, o které za 60 let naroste, ale také způsob výpočtu majetku, kterého by se odškodnění týkalo. Vznikla komise, která se výší zabývala. „Komise dokázala, že návrh je velmi seriózní, a že dokonce církev mohla žádat ještě 160 miliard za užívání církevního majetku za celou dobu od znárodnění, a církev to neudělala,“ popsal kardinál Miloslav Vlk. Přesto zákon neprošel.
Premiér Fischer míní, že se k jednání o majetkovém vyrovnání s církvemi vrátí. „Není pochyb, že náš závazek vyřešit tuto otázku i nadále považujeme za nesmírně důležitý a jsem si jist, že se to podaří v době nepříliš vzdálené,“ oznámil po jednání v tiskové zprávě.
Způsob navrhovaného vyplacení sumy a souvisejícího oddělení financování církve od státního rozpočtu se během let měnil. Například sociální demokraté za vlády Miloše Zemana preferovali variantu vložit majetek nárokovaný církvemi do fondu, z jehož výnosů by byly církve placeny. Kardinál Vlk naopak označoval za ideální formu výplaty peněz, protože majetek je ve velmi špatném stavu. Ještě dnes Vlk kritizuje za postoje tehdejšího ministra kultury Pavla Dostála (ČSSD).
Zatím poslední návrh vznikl na začátku roku 2008. Podle něho měla vláda nejen postupně vyplatit částku 83 miliard korun i s úroky, ale také vrátit třetinu majetku. Po přechodném dvacetiletém období by také stát přestal církve financovat. Nesouhlas části poslanců nezměnil ani návrh zástupců čtyř církví, kteří předložili plány, jak hodlají naložit s případnými finančními náhradami.
