Objem finančních darů však stoupl. Informoval o tom o víkendu tiskový úřad Vatikánu. Hospodaření Vatikánu podle prohlášení loni vážně zasáhla hospodářská krize a vysoké náklady na zlepšení telekomunikačního systému, obnovu kulturních památek a zajištění bezpečnosti.
Příjmy loni činily 250 milionů eur a výdaje 254 milionů eur. Většina výdajů Vatikánu jde na podporu aktivit papeže Benedikta XVI. a úřadu. Kromě charitativních akcí mezi ně patří rozhlas, který vysílá na pěti kontinentech ve čtyřiceti různých jazycích.
Hlavní část příjmů tvoří příspěvky od diecézí na celém světě, dále finanční dary jednotlivců papeži, vstupné od návštěvníků vatikánských muzeí či příjmy z akcií, obligací, dalších investic a z realit. Dary od církevních diecézí po celém světě loni stouply na 82 milionů dolarů z předloňských 76 milionů. Největšími dárci byly Spojené státy, Itálie a Francie. Papež používá tyto peníze pro pomoc církvi v chudých zemích a další charitativní akce. Vatikánská banka poskytla na charitu padesát milionů dolarů.
Vatikán zveřejňuje výroční zprávu o hospodaření od roku 1981. Zveřejňování finančních údajů nařídil papež Jan Pavel II. Důvodem byly jeho snahy ukázat světu, že není pravdou, že Vatikán je bohatý. Ještě před dvěma lety zveřejnění zprávy doprovázela tisková konference. Na dotaz, proč se již konference nekonají, jeden z vatikánských úředníků, který si nepřál být jmenován, uvedl, že Vatikán je zrušil kvůli „nepříjemným“ otázkám novinářů, napsala agentura AP.
