Bývalý ministr Vladimír Dlouhý promluvil ke spekulacím o své nominaci na eurokomisaře. Popřel, že by tento post „hodně chtěl“, přesto jej prý přijme, pokud mu ho nabídnou.
* Láká vás návrat do politiky?
Co se událo za poslední dny, to mě překvapilo. Objevil se mediální zájem poté, co Lidové noviny o tom v sobotu zveřejnily článek. Zdálo se mi to jako až zbytečně nafouknutá mediální bublina. Jestli mě to láká, nebo neláká? Já asi odpovím rovnou to, na co se mě chystáte zeptat. Mě nikdo neoslovil minulý týden, jak se může zdát z těch reportáží. Bylo to tak, že v době zhruba před pěti šesti týdny, když jsme se ještě scházeli s premiérem při zakončení práce na NERV, jsme se bavili také o těchto otázkách. V té době jsem řekl, trošku i pod vlivem nějakých vlastních úvah, přiznávám, že pokud by se ukázalo, že nedojde k dohodě mezi stranami, jsem samozřejmě připraven o tom uvažovat. Pak jsem se o tom ještě jednou s premiérem Fischerem bavil asi před necelými čtyřmi týdny. Tam jsme si toto zopakovali, pan premiér řekl, že to slyší. Od té doby jsem o tom jen krátce mluvil s Mirkem Topolánkem a s jedním člověkem, který má blízko k předsedovi ČSSD. Jestli to sdělil panu Paroubkovi, nebo ne, to nevím.
* Co se dělo dál?
Kromě toho, že jsem sledoval, jak se věci mají a jak se situace vyvíjí, jsem za ty čtyři týdny nevyvíjel žádnou jinou aktivitu. Dokonce jsem odjel na osm nebo devět dní na služební cestu do Asie. Já jsem byl v Číně, Singapuru a Indii. Čili asi kdybych to opravdu hodně chtěl, neodjížděl bych v rozhodujícím okamžiku. Teď je nutné respektovat dohodu politických stran, pokud k ní dojde. Pokud k ní nedojde a pokud pan premiér usoudí, že má zájem mě navrhnout, tak je na něm, aby navrhl mě, nebo kohokoliv jiného, o kom usoudí, že ho má navrhnout.
* Post velvyslance při Evropské unii jste před dvěma lety odmítl. Je místo eurokomisaře pro vás lákavější nabídkou?
Nabídku velvyslance před dvěma lety jsem opravdu vážně zvažoval. Spíš pak převážily důvody v osobním životě, o kterých nechci mluvit a které mi znemožnily to přijmout. Abych byl upřímný, i kdyby tyto soukromé důvody neexistovaly, ve srovnání s hodně zajímavou prací v soukromém sektoru ta práce velvyslance mi nepřipadala tak zajímavá.
* Může se stát, že teď budete přemýšlet o něčem úplně jiném...
Až to nastane, tak to nastane. Před těmi pěti šesti týdny jsem o to nějaký zájem vyjádřil, byl jsem připraven o tom uvažovat. Teď rovnou řeknu, že když ta nabídka přijde, tak ji přijmu.
* Včem jste lepší než ostatní kandidáti?
Nevím, jestli jsem lepší než ostatní kandidáti. Mám mnoho kontaktů s Evropskou komisí, byl jsem v české politice, jsem ekonom, byl jsem členem Nezávislé energetické komise. Mluvím pěti jazyky, z toho třemi tak, že v nich můžu jednat. Myslím si, že mám určité výhody a schopnosti. Znám struktury Evropské unie a mám tam spoustu osobních kontaktů. Ale to mají i jiní kandidáti, takže je to na vládě a na premiérovi.
* Jaké budou teď vaše další kroky? Kontaktujete znovu premiéra, nebo budete vyčkávat?
Nebudu ho kontaktovat. Teď je to na něm. Právě proto jsem byl značně nervózní z toho, co spustily Lidové noviny. Teď ve dne v noci přemýšlím, jak se mám stát komisařem. Přitom jsem nic takového v uplynulých čtyřech týdnech nedělal. Pouze jsem před nějakým časem řekl ano, jestli se nepovede najít kandidáta na základě stranických dohod, zvedněte telefon a zavolejte mi.
***
„Krátce jsem o tom mluvil s Mirkem Topolánkem a s jedním člověkem, který má blízko k předsedovi ČSSD. Jestli to sdělil panu Paroubkovi, nebo ne, to nevím.“
„Mluvím pěti jazyky, z toho třemi tak, že v nich můžu jednat. Myslím si, že mám určité výhody a schopnosti. Znám struktury Evropské unie a mám tam spoustu osobních kontaktů.“
