BRNO Rok, po který putovala většina odpadu z Brna na skládky, končí. Tento týden znovu začne fungovat městská spalovna – bude ekologičtější a kromě tepla má vyrábět i elektřinu, takže se sníží náklady na spalování odpadů. Na poplatcích, které Brňané za popelnice platí, se to ale zřejmě neprojeví.
Stavba za přibližně dvě miliardy korun má drobný problém: zpoždění. Tříměsíční plný zkušební provoz, který začne ve čtvrtek, měl původně odstartovat o několik měsíců dříve. „Jednání o příčinách nás čekají. Ale zpoždění není fatální, už je vyzkoušena řada částí stavby jako turbíny, kotle či čištění spalin,“ říká předsedkyně představenstva společnosti Spalovna a komunální odpady Brno Jana Drápalová. Podle ní by odklad neměl hospodaření společnosti ohrozit. „Do ztráty se nedostane,“ řekla.
Z jednoho komína se při opravě staly komíny tři Rekonstrukce dvacet let staré spalovny trvá více než dva roky. Odstávka však zabrala necelou polovinu té doby. Byla nutná, protože z dvacet let starého komplexu zbyla kromě několika obslužných budov vlastně jen obří jáma, do níž popeláři vyvážejí odpad. „Dokonce i komín je zevnitř nový, musel být rozdělen na tři samostatné části,“ připomíná ekoložka spalovny Jana Suzová.
Zatímco dosud se v komíně zplodiny ze tří starých kotlů mísily, nově musí z každého vést samostatně. Komín je tak rozdělený na tři části, dvě pro nové kotle a třetí jako rezerva pro případ, že by se naplnily plány a pro zvýšení kapacity vznikl ještě třetí kotel.
Při zkouškách technologií se spalovna připravila na zkušební provoz, který odstartuje 9. září. „Už se třeba ukázalo, že zvuk nového dopravníku popílku ruší některé lidi v okolí, budeme to nyní řešit,“ podotkla Drápalová.
Součástí stavby je vybudování dotřiďovací linky, která umožní oddělit některé druhy odpadu. Některý bude možné i lisovat a dodávat dalším zpracovatelům. Současně tak například v Brně začne fungovat možnost házet nápojové kartony a hliníkové plechovky od nápojů do stejných nádob jako PET lahve. Podle náměstka primátora Martina Andera město na každé tuně odpadu, kterou místo likvidace město prodá odběratelům surovin, ušetří asi tři tisíce korun.
Důležitou změnou bude také využití tepla ze spalovny pro výrobu elektrické energie. Turbína, kterou dodal brněnský Siemens, vyrobí elektřinu a za její prodej se sníží cena likvidace odpadu. Dřív radnice či obce za likvidaci tuny odpadu platily asi 1200 korun, nově to bude kolem 850 korun, podobně jako na skládkách.
Během tříměsíčního zkušebního provozu zlikviduje spalovna asi 4500 tun odpadu týdně – denně auta z brněnských ulic přivážejí 500 až 800 tun, do spalovny budou dodávat odpad i některé obce a města z okolí.
Modernizace vyřešila proudění vzduchu přes skladiště odpadů, které dříve často „zavánělo“ v domech v okolí. Nyní vzduch budou ventilátory nasávat do kotlů, takže by zápach už neměl vadit.
***
SPALOVNA Kotle spolykají až 220 tisíc tun
* Brněnská spalovna je jednou ze tří v republice, podobnou už má jen Praha a Liberec. Rekonstrukci a dobudování třídicího centra za 2,2 miliardy korun ze dvou třetin zaplatí příspěvek Evropské unie z programu ISPA.
* Nově bude spalovna kromě tepla dodávat také elektřinu, což sníží náklady na provoz.
* Spalovna ročně spálí 220 000 tun odpadu. Je to méně než původní technologie, ta ale nikdy nejela naplno. Snížení nákladů na spalování však srovnává jejich cenu s náklady za ukládání na skládky, hlásí se další obce.
* Pokud by ve spalovně vyrostl další kotel, což je možné, půjde do ní zapojit i železniční překladiště. „Popelářské vlaky“ by pak mohly svážet odpad, jako to funguje například v německém Schwandorfu, kde z překladišť na nádražích dostávají tři čtvrtiny odpadu.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
