Právě skandinávské státy by mohly jít ostatním zemím příkladem - politika rovných příležitostí se zde uplatňuje nejdéle a má zde i nejvíce stoupenců. Vůbec nejvyšší podíl žen v parlamentu má z evropských zemí Švédsko, podle posledních údajů to je 47 procent. A existují zde i vnitrostranické kvóty, podle kterých musí na kandidátních listinách politických stran figurovat nejméně polovina žen.
Ještě více žen - 49 procent - je například ve rwandském parlamentu. A to zejména proto, že v zemi byla zavedena určitá opatření a kvóty ke zvýšení zastoupení žen v politice. Díky přijetí určitých „podpůrných kroků“ je tak v parlamentech mnoha afrických a arabských států situace lepší než v Česku.
Za rovný přístup považují odborníci stav, kdy jedno z pohlaví tvoří nejméně 40 procent osazenstva v jakémkoliv rozhodovacím orgánu politického a veřejného života. Za kritickou hranici označují 30 procent.
Mezi zeměmi s kvótami, kde se zastoupení žen přehouplo přes 30 procent, je například i Kostarika a Argentina, africké Burundi či Tanzanie. Ale pozadu nezůstávají ani islámské země. V Afghánistánu tvoří poslankyně 27 procent parlamentu, v Iráku 25 procent.
Uvnitř Evropské unie je poměrné zastoupení žen v národních vládách a parlamentech přibližně 25 procent. Na prvním místě žebříčku je již výše zmíněné Švédsko, na druhé příčce poté Finsko, kde je v parlamentu 42 procent žen. V Nizozemsku jich je o něco méně - 39 procent. Nejméně poslankyň je pak v Itálii (11,5 procenta) a v Řecku (8,7 procenta).
