Sobota 28. května 2022, svátek má Vilém
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Vědci berou hrobu z války jeho taje

Česko

BRNO Na louce v lokalitě Budínka u Dobronína bylo zakopáno minimálně třináct lidí, s největší pravděpodobností dospělých mužů. Brněnští antropologové již ukončili zkoumání ostatků z masového hrobu objeveného letos v létě na Jihlavsku. Jak tito lidé zemřeli a zda jde skutečně o Němce, které na sklonku války zabili místní obyvatelé, však ještě jasné není.

Nálezem z Budínky se zabývali odborníci z Ústavu antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. „Fragmenty, které jsme rozdělili do patnácti celků, nesly převahu mužských znaků. Našli jsme zlomky sedmi lebek, dvě umělé zubní náhrady, jednu snímatelnou zubní protézu a šestnáct samostatných zubů, které jsme nebyli schopni přiřadit k žádnému z celků. Skutečný počet jedinců v hrobě byl tedy vyšší,“ uvedla antropoložka Petra Urbanová. U šesti mrtvých určili experti podle zubů a kostí i věk, který se pohyboval od třiceti do šedesáti let.

Příčinu smrti však pojmenovat nedokázali. Nenašli projektily ani nábojnice. Podle některých svědectví Němce ubili místní lopatami -jedna z nich byla prý zakopána spolu s mrtvými těly. Takový scénář Urbanová nevyloučila. „Pokud byla příčinou smrti vnitřní zranění, na kostech by to poznat nebylo,“ podotkla.

Ostatky byly navíc ve velmi špatném stavu. Zapracoval na nich nejen čas, ale i mimořádně nepříznivé podmínky uložení. „Spodní voda, vysoká kyselost, tuším, že v blízkosti bylo i hnojiště - to jsou ty nejhorší podmínky, které pro zachování lidského těla mohou být,“ podotkla antropoložka. „Byli jsme schopni identifikovat jen asi 150 kostí. Lidské tělo jich přitom má 206, tak malé procento ostatků bylo zachovalé,“ upřesnila. Kosti sice vykazují známky možných zranění, ta však vznikla buď ještě za života pochovaných mužů, nebo byly kosti naopak poškozeny až po jejich smrti.

Při výzkumu se antropologové snažili poškodit křehké ostatky co nejméně. I proto si dali velmi záležet na co nejdůkladnější dokumentaci nálezů. Ve spolupráci s radiodiagnostickým centrem Fakultní nemocnice u svaté Anny kosti převedli do virtuální podoby.

Ve výzkumu budou pokračovat genetikové. Výsledky analýzy porovnají se vzorky žijících osob. „Pokud bude dost znaků na identifikaci, bude možné říci: toto je dědeček nebo otec konkrétního člověka. A přímí příbuzní existují,“ dodala Urbanová.

Regionální mutace| Lidové noviny - Brno

Autor:

V předdůchodu si odpočinu a pak se uvidí. Možnost, o které se moc neví

Premium Má do penze pět let a je v předdůchodu na tři roky. Na víc totiž nemá naspořeno. Že to nejde? Ale ano. Legislativa to...

Mami, ty se uzdravíš! Jana Vránová o synově cestě do NHL i boji s rakovinou

Premium Před sedmi lety si prožila peklo. Bojovala s rakovinou lymfatických uzlin a nevěděla, jak to synovi, hrajícímu tehdy...

Půst, občas večeře, čtyři kávy denně. Jak jíst podle výživového poradce Havlíčka

Premium Strava ovlivňuje nejen naši váhu či kondici, ale i náladu a zdravotní stav. Ostatně až dvě třetiny všech nemocí mají...

Chcete zpevnit tělo? Vyhrajte unikátní gely značky bioten
Chcete zpevnit tělo? Vyhrajte unikátní gely značky bioten

Plavková sezona pomalu klepe na dveře a my pro vás máme speciální soutěž o zeštíhlující gely od přírodní značky bioten. Stačí se jen přihlásit.