Mám pana Michaela Kocába rád a obvykle mu fandím. Ovšem tentokrát to trochu popletl - jestliže u nás máme omezit vliv komunistů (tedy, myslím těch hloupějších, co si ještě nestačili vybudovat novou kariéru v ODS ani v ČSSD), komunistická strana se nesmí zakázat ani se jí nesmí pozastavit činnost. Naopak! Jedna až dvě nové komunistické strany se musí ještě do voleb založit. Jestliže by se KSČM zakázala, většina hlasů oněch hloupějších komunistů spadne do klína Paroubkovým populistům, případně pomůže do parlamentu Dělnické straně či ještě něčemu odpornějšímu. (Ne že by komunistická strana byla málo odporná, ale dokud nevymřou pamětníci minulého režimu, a možná i pár generaci poté, nemá komunismus v našich krajích naději na větší podporu.) Ovšem, každé procento, o které ve volbách získají méně hlasů, je z hlediska kultivace naší politické scény dobré.
No a jsme u toho. Když typický komunistický volič dostane do rukou sadu volebních lístků a kromě lístku KSČM tam najde i lístek KSČ a třeba také KČS či KSMČ, (na prvních místech kandidátky by mohly být navíc jako návnada umístěny osoby se známými příjmeními jako Husák, Jakeš, Bilak a podobně), s velkou pravděpodobností vhodí do urny špatný lístek.
Ostatně, chudáci Bursíkovi zelení by mohli vyprávět! Myslíte si, že v posledních volbách propadli proto, že si pletli biomasu s mrkví? Kdepak, náš volič je tolerantní, a co je biomasa, taky tuší jen matně. Při volbách jsem ale i já málem vhodil do urny lístek jejich konkurentů - že jsou mezi kandidujícími stranami nikoli dvě, ale hned tři strany zelených, jsem zjistil náhodou těsně před volební místností.
Sáhnout k takovému triku se může zdát na první pohled nečestné. Ovšem pozor, zkusme se na to podívat jinak. Nevypadala by naše politická scéna lépe, kdyby měli u voleb více hlasů lidé chytří než lidé hloupí a lidé orientovaní v politické situaci než lidé neorientovaní? V demokratické společnosti se takovéto zvýhodnění části občanů uzákonit nemůže ani nesmí, jestliže se ovšem založením několika fiktivních pseudostran změní jednoduchý volební akt v poměrně složitý inteligenční a znalostní test, bude vlastně dosaženo stejně žádoucího výsledku. A demokraticky a bez namáčení!
Jaroslav Flegr, evoluční biolog
Bankrot skvělé vědy
I skvělé vědě může zlomit vaz nedostatek peněz. Platí to dokonce i o vědě, která si klade za cíl odhalovat tak důležité a veskrze praktické věci, jako je odhalování dědičné náchylnosti k chorobám, například k astmatu, kardiovaskulárním onemocněním nebo rakovině. Zdá se, že bádání na tomto poli je učiněný zlatý důl. Ale není. Názorným příkladem je bankrot islandské genetické společnosti deCODE, vyhlášený 17. listopadu 2009.
Zatímco Češi slavili dvacáté výročí sametové revoluce, šéfové firmy deCODE vyhlašovali bankrot. Řeč čísel byla jasná. Firma měla aktiva v hodnotě necelých 70 milionů dolarů a dluh ve výši 313,9 milionu dolarů. V „červených číslech“ se pohybovala dlouhodobě. Vlastně se od svého založení v roce 1996 ze záporné účetní bilance nikdy nevyhrabala. V poslední době prodělávala každý kvartál asi 12 milionů dolarů a už v srpnu 2009 finančníci signalizovali, že je jen otázka času, kdy deCODE půjde ke dnu.
lidovky.cz Celé texty a další blogy najdete na www.lidovky.cz/veda
O autorovi| Jaroslav Petr, biolog
