Synchrotron, zařízení o průměru mnoha desítek metrů, produkuje pomocí složité technologie velmi intenzivní světelné záření, které potřebují k výzkumu vědci v řadě oborů, například v materiálových vědách, při výzkumu životního prostředí, v mikroelektronice, nanotechnologiích, spektroskopii či vývoji léčiv. Experimenty se světlem ze synchrotronu poskytují nové poznatky o vlastnostech hmoty.
S odhadem nákladů na vybudování Středoevropské synchrotronové laboratoře jsou akademici opatrní, hovoří se přibližně o 5,5 miliardy korun. Ředitel brněnského Biofyzikálního ústavu Akademie věd Stanislav Kozubek je přesvědčen, že Česko má velkou šanci peníze od Evropské unie získat.
Projekt, který vzniká ve spolupráci se španělskými odborníky, je prý připraven. Synchrotron by podle Kozubka mohl v Brně stát v roce 2014. Akademie má podporu města, které v září pro výstavbu předběžně vyčlenilo bezmála osmnáctihektarový pozemek v průmyslové zóně Černovická terasa.
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
