ČESKÉ BUDĚJOVICE Do sporu o příčiny globálního oteplování planety a možnosti zastavení změn klimatu razantně vstupuje nový vědní obor (nazývejme jej s nadsázkou eko matematika), který staví na hlavu mnohé dosavadní představy o tom, co je to ekologický způsob života. Zatímco totiž lidé dosud většinou považovali solární panely či větrné elektrárny za takzvaně čisté zdroje energie, vědci a matematici je nyní s pomocí obyčejné kalkulačky vyvádějí z omylu. Místo toho, aby vypočítávali pouze míru škodlivosti provozu různých energetických zdrojů, zabývají se tím, kolik a jaké energie je potřeba na jejich výrobu, dopravu a likvidaci.
Diskutabilní je například upřímně míněná snaha zlepšit životní prostředí tím, že člověk vyhodí starou, energeticky náročnou pračku a nahradí ji moderním úsporným modelem. Švýcarský výzkumný ústav ESU-Services vypracoval studii, v níž zhodnotil ekologické účinky moderních úsporných praček v porovnání s pračkami staršího data výroby. A výsledek? „Protože více než polovinu celkové energie během celé životnosti spotřebuje pračka při své výrobě a dopravě, lidé, kteří chtějí chránit životní prostředí, by se měli především ptát na ekologičnost výroby a nikoliv jen provozu,“ říká o výsledku tamní vědec Rolf Frichknecht. Kdyby to skutečně udělali, zjistili by, že udržování staré pračky v chodu je mnohem ekologičtější než její vyhození a nahrazení úspornějším modelem. Studie však přiznává, že vedle ekologie hraje při podobných výměnách roli především snaha ušetřit náklady na energie.
Podobných „eko matematických studií“ hledajících skrytou škodlivost zdánlivě ekologických přístrojů a zdrojů, vzniká v poslední době na světě celá řada. Poslední zpráva, kterou vědci vypracovali na zadání Evropské komise, například tvrdí, že jaderná elektrárna vypouští méně skleníkových plynů než solární panel. Důvod je jednoduchý. Na stavbu atomové elektrárny jsou sice potřeba miliony tun uranu, oceli, betonu a vzácných kovů, zato ale celé zařízení produkuje mnohonásobně větší množství elektřiny než sluneční kolektory.
Solární panel je horší než jádro
Solární panel sice využívá čistou sluneční energii, při jeho výrobě a následné likvidaci se ale opět vypouštějí do ovzduší skleníkové plyny. „Když se pak spočítá celkové množství emisí, zpráva pro Evropskou komisi konstatovala, že solární panely v závislosti na druhu a velikosti vyprodukují na jednu gigawatthodinu elektřiny mezi 13 až 104 tunami CO2, zatímco jaderná elektrárna se pohybuje v rozmezí mezi 3 až 40 tunami,“ tvrdí předseda České nukleární společnosti Jan Hanus.
Podobně vědci už dříve zpochybnili „ekologičnost“ takzvaných biopaliv, jejichž výroba a zpracování se opět neobejde bez devastace životního prostředí.
Další odborníci ale varují před tím, aby lidé na základě nových výzkumů zcela rezignovali na jakoukoliv snahu zabránit změnám klimatu zaváděním moderních, ke klimatu šetrnějších technologií. Žádná dosud známá technologie, včetně takzvaně obnovitelných zdrojů, však podle nich není schopna zajistit lidem dostatek energie do budoucna. „Ani jaderná energetika není žádným konečným řešením. Pokud žijeme ve společnosti, v níž je úspěch měřen ekonomickým růstem, pak dříve nebo později zjistíme, že na další růst prostě nemá planeta dostatek zdrojů,“ řekla LN předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.
