Chyběl mu meč i urostlá postava, odvahy měl však dost. Právě ta mu spolu s chytrostí pomohla porazit obávaného protivníka. David, muž menšího vzrůstu, trefil obřího Goliáše kamenem vystřeleným z praku přímo do čela. Tím ho omráčil a pak mu mohl již „v klidu“ setnout hlavu.
Podle bible se nerovný souboj odehrál v údolí Elah, které se nachází u města Bejt Šemeš nedaleko Jeruzaléma. Nedávno objevená pevnost v těsném sousedství tohoto údolí by podle vědců mohla vydat zajímavé svědectví o aktérech dávné šarvátky, především o starozákonním králi Davidovi, a o uspořádání státu, jemuž panoval.
Lokalita Chirbet Qeiyafa vzbudila zájem archeologů už loni. Provedli první sondáže a usoudili, že si místo zaslouží důkladné prozkoumání. Tým odborníků z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě vedený Yosefem Garfinkelem začal pevnost o rozloze necelých tří hektarů odkrývat letos v červnu. Přilehlá obydlí s pohřebištěm se rozkládají na dalších deseti hektarech.
Archeologové narazili na masivní opevnění široké čtyři metry, jímž prostupovaly chodby. Detailně prozkoumali i bránu dominující obranné zdi. Zjistili, že při jejím budování použili dávní stavitelé pětiaž osmitunové kamenné bloky. Uvnitř brány byly čtyři, nebo dokonce šest komor, ve kterých se mohli ukrývat její obránci. Kromě opevnění odkryli archeologové také dva domy.
Pevnost pochází z 10. století před naším letopočtem a její budování si vyžádalo 200 tisíc tun kamenných bloků, uvádějí vědci v tiskové zprávě Hebrejské univerzity. Odhadují také, že stavba opevněného města mohla trvat zhruba deset let a žilo v něm asi pět stovek obyvatel. Pevnost mohla mít podle odborníků strategický význam. Leží totiž na někdejší hranici oddělující hornaté Judského království od pobřežního pásu obývaného Pelištejci (Filištíny). Tento mořský národ přišel na území dnešního Izraele kolem roku 1200 před naším letopočtem patrně z Kréty a lokalitu násilně obsadil. Právě po Pelištejcích získala celá oblast později označení Palestina.
Pevnost Elah nejspíše střežila hlavní cestu z pobřežní nížiny do nedalekého Jeruzaléma. Yosef Garfinkel s kolegy se domnívá, že lokalita Chirbet Qeiyafa představovala nejstarší dosud známé město Judského království. Právě jemu měl panovat v úvodu zmiňovaný král David. Jeho sok Goliáš zase patřil mezi Pelištejce.
Samotná pevnost však nemusí být nejcennějším „úlovkem“ archeologů. Funguje možná spíše jako schránka, která v sobě ukrývá další poklady. A právě nedávno nalezený keramický střep s pěti řádky textu bude patrně jedním z nich. „Může jít o nejstarší nápis v hebrejském jazyce,“ spekuloval Yosef Garfinkel minulý týden na tiskové konferenci v Jeruzalémě.
Olivové pecky vypovídají Keramický úlomek o rozměrech 15 krát 15 centimetrů objevil v jedné ze zkoumaných komor mladý dobrovolník, který se podílel na vykopávkách. Fragment nalezl poblíž schodiště u kamenné nádrže na vodu.
Dvě ohořelé olivové pecky v těsné blízkosti střepu umožnily stanovit jeho stáří. Podle radiokarbonového datování, provedeného na univerzitě v britském Oxfordu, pochází z let 1050 až 970 před naším letopočtem. Další dvě pecky na prozkoumání teprve čekají. Přesto už výsledky analýzy zveřejněné minulý týden otevřely prostor k odvážným úvahám o nejstarších slovech v hebrejském jazyce. Garfinkel je navíc přesvědčen o tom, že pevnost Elah sloužila k obraně Judského království. Další odborníci jsou však opatrnější. „Nález je bezpochyby významný,“ připouští archeolog Israel Finkelstein z univerzity v Tel Avivu, autor knihy Objevování bible.
Text se zatím nepodařilo zcela rozluštit. Podle vědců je napsán protokanaanským písmem a může být v hebrejském jazyce. Tým Yosefa Garfinkela v něm našel kořeny hebrejských slov „soudce“, „otrok“ a „král“. Odborníci se domnívají, že střep byl součástí dopisu napsaného zkušeným písařem.
„Zpráva o objevu nešetří superlativy, předložené důkazy ale nejsou příliš přesvědčivé. Vědci představují své nálezy, podávají jejich výklad a načrtávají jejich význam, přestože jsou vykopávky téměř na počátku. Případné další objevy mohou tuto prvotní interpretaci radikálně proměnit,“ hodnotí výzkum Jan Dušek z Centra biblických studií Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Podle českého odborníka není samotné užití slovesných kořenů vztahujících se k významu „soudce“, „otrok“ a „král“ dostatečným důkazem toho, že se jedná o hebrejštinu. „Nad touto hypotézou se bude vznášet stín pochybnosti, dokud izraelští vědci neuveřejní přepis, překlad a důkladnou analýzu textu,“ upozorňuje Jan Dušek.
Kdy obyvatelé pevnosti odešli? Protokanaanské písmo, kterým je text napsán, se podle současných hypotéz používalo hlavně v pozdní době bronzové v Palestině, zhruba v období od 17. do 11. století před naším letopočtem, kdy se z něj vyvinulo písmo fénické. Z toho se pak kromě jiných písem v 9. století zrodilo i paleohebrejské písmo.
„Nelze vyloučit, že nový nález posune hranici užívání protokanaanského písma do 10. století. Pak by se skutečně jednalo o důležitý objev,“ domnívá se Jan Dušek. Upozorňuje však, že je potřeba znát a zvážit kontext nálezu a argumenty pro jeho dataci do 10. století. „Na základě dostupných informací například nelze vyloučit, že střep je starší a byl do pevnosti přinesen odjinud,“ podotýká český odborník. Podle Jana Duška je poměrně odvážná také hypotéza, podle níž má být opevněné sídliště nejstarším dosud známým judským městem. Tým Yosefa Garfinkela staví na několika důkazech. Prvním má být střep s možným textem v hebrejštině. Dalším argumentem je nalezení velkého množství keramiky, která se svým zdobením a opracováním podobá objevům z jiných lokalit v dané době.
Značná koncentrace nádob vysoké umělecké kvality by dokonce mohla vypovídat o tehdejším mocenském uspořádání. Podle Garfinkela stál tehdejší panovník v čele silného, semknutého státu. „Dějiny i umístění pevnosti Elah představují při pohledu na krále Davida unikátní propojení mezi mytologií, historií a archeologií,“ poznamenává izraelský vědec.
Dále zmiňuje, že při vykopávkách s kolegy nenarazil na žádné kosti prasat. Protože zbytky po konzumaci masa dalších zvířat nechyběly, usuzují z toho vědci, že se obyvatelé dávného města nejspíše vyhýbali vepřovému. A to z náboženských důvodů.
Další odborníci se domnívají, že na závěry o významu místa Chirbet Qeiyafa je ještě brzy. „Nález je důležitý, opevněných měst z 10. století známe v této lokalitě jen pár,“ říká Amihai Mazar, profesor archeologie z Hebrejské univerzity pro deník New York Times. Otázkou však podle něj zůstává, kdo město opevnil, kdo v něm žil, kdy ho jeho obyvatelé opustili a jaký měli vztah ke králi Davidovi nebo Šalamounovi. „Argumenty, které by podle výzkumného týmu mohly svědčit pro judskou pevnost, bychom měli zvážit,“ upozorňuje Jan Dušek. Střep s nápisem podle něj vyžaduje nejprve další prozkoumání. A tvrzení, že nebyly objeveny vepřové kosti, též nepovažuje za zcela přesvědčivé, jsou-li archeologicky prozkoumána pouze čtyři procenta celkové plochy. „S argumentem a silencio - tedy, že absence něčeho dokazuje nějakou skutečnost - je třeba v historii zacházet velice opatrně,“ poznamenává Jan Dušek.
Český odborník považuje objev za významný. Nicméně dosavadní výklady a hypotézy lze podle něj prozatím brát jen s rezervou. A to do doby, než vědci provedou a zveřejní další standardní analýzy střepu i ostatních nálezů a než budou známy výsledky průzkumu větší části lokality. „Nelze vyloučit, že se prvotní teorie profesora Garfinkela potvrdí, stejně jako nelze vyloučit, že výsledná interpretace lokality Chirbet Qeiyafa a zde nalezeného úlomku keramiky s nápisem bude zcela odlišná,“ uzavírá Jan Dušek.
***
Značná koncentrace nádob vysoké umělecké kvality by dokonce mohla vypovídat o tehdejším mocenském uspořádání Archeologové odhadují, že stavba pevnosti Elah mohla trvat zhruba deset let a žilo v ní asi pět stovek obyvatel
Obrázek
Promluví střep o starověkých dějinách Izraele?
Patrně máme v ruce nejstarší nápis v hebrejském jazyce, hodnotí objevení a dataci keramického střepu s pěti řádky textu Yosef Garfinkel z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě. Další historici jsou ve svých soudech opatrnější.
Přesto připouštějí, že keramický úlomek nalezený při odkrývání pevnosti Elah i samotné opevněné město přinesou zajímavé informace o vzniku Judského království. Tel Aviv
Analýza olivových pecek nalezených v pevnosti ukázala, že střep s nápisem nalezený v jejich těsné blízkosti je starý zhruba tři tisíce let.
Pevnost se rozkládá na ploše téměř tří hektarů, v těsném sousedství údolí Elah, kde se měl biblický král David utkat s obrem Goliášem. Tloušťka pevnostních zdí se pohybovala mezi dvěma až čtyřmi metry. Uvnitř mohutné brány bylo několik komor, v nichž se mohli ukrývat obránci opevnění. Zde byl také nalezen keramický střep s nápisy.
Na keramickém střepu o rozměrech 15 krát 15 centimetrů stojí pět řádků textu. Tým Yosefa Garfinkela tvrdí, že v něm našel kořeny hebrejských slov „soudce“, „otrok“ a „král“.
oblast letošních vykopávek na snímku z roku 2007
místo nálezu
O autorovi| Eva Hníková redaktorka LN
