„Z odborné literatury jsme věděli, že jakmile se krev setká s jiným povrchem, než je vnitřní stěna cévy, spustí se kaskáda pochodů, na jejímž konci je krevní bílkovina fibrinogen přeměněna na fibrin tvořící vlákna fibrinové sítě,“ říká další člen týmu Eduard Brynda z Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd ČR.
Síť spolu s krevními destičkami ucpe poškozené místo. Čeští vědci zjistili, že celá akce probíhá trochu jinak, než se doposud odborníci domnívali. Podařilo se jim popsat mechanismus, který pomáhá vysvětlit vliv hladiny fibrinogenu na srdeční a cévní onemocnění. Fibrinogen je bílkovina, která cirkuluje v krevním oběhu a je nezbytná pro správnou srážlivost krve.
Pro organismus je podstatná hlavně tvorba fibrinu a vznik fibrinové sítě přímo u poškozeného povrchu cévy. K objasnění tohoto procesu přispívá práce českých odborníků publikovaná v nejprestižnějším hematologickém časopisu Blood.
Fibrinová síť neslouží pouze k zástavě krvácení, ale tvoří také podpůrnou strukturu pro různé druhy buněk, a účastní se tak přímo procesu hojení. V okamžiku, kdy síť splní svou hlavní funkci, začne se postupně rozpadávat. Přeměna fibrinogenu na fibrin a jeho následné rozpouštění musí být pečlivě regulovány. Jakákoliv nerovnováha může vést ke ztrátě krve při poranění nebo k ucpání cév. Trombóza je nejčastější příčinou srdečního infarktu a mozkové mrtvice.
„Při studiu počátečního stadia vzniku fibrinové sítě na modelovém povrchu jsme zjistili, že průběh odštěpování fibrinopeptidů se liší od stávajících představ založených na experimentech v roztoku,“ říká Eduard Brynda.
Porozumění těmto procesům by mohlo pomoci vyvinout léčebné postupy, které by ovlivňovaly tvorbu fibrinu v místě vzniku krevních sraženin při různých kardiovaskulárních onemocněních a při operacích. Nyní se používají pouze tzv. antikoagulanty, jako je heparin nebo warfarin, které brzdí přeměnu fibrinogenu na fibrin v celém krevním oběhu.
„Náš výzkum otevírá cestu pro vývoj nových léků, které zabrání vzniku krevních sraženin v těle člověka tam, kde být nemají,“ říká profesor Jan E. Dyr z Ústavu hematologie a krevní transfuze.
***
SÍŤ UTKANÁ Z KRVE
Proč se na stěnách cév usazuje krev, když tudy má bez problémů proudit? Studie českých vědců uveřejněná v časopisu Blood přinesla na tuto otázku odpověď.
Jakmile krev proudí přes porušené místo v cévě, začne se vytvářet tzv. trombin. Tato látka odštípne z bílkoviny kolující v krvi dva fibrinopeptidy - A a B. Vznikne tzv. fibrin, jehož molekuly se vzájemné spojují a vytvářejí fibrinovou síť. Ta pak brání tomu, aby člověk i při drobném poranění vykrvácel. Tento přirozený proces srážlivosti krve se však při dlouhodobém dráždění cévy přeměňuje na patologický a vznikají tzv. tromby, které ohrožují správnou funkci krevního oběhu.
Fibrinová síť v elektronovém mikroskopu je znázorněna žlutě, červené krvinky červeně a krevní destičky modře
Počáteční tvorba fibrinové sítě (A) a její hotová podoba (B)
