Vědeckému týmu pod vedením Jeremyho O'Briena, ředitele britského Centra pro kvantovou fotoniku, se totiž podařilo vyvinout kvantový čip pracující na bázi světelných částic - fotonů. Jak píše list Financial Times, dosud se mělo za to, že podobnou technologii bude svět využívat až někdy za 25 let.
Princip kvantového počítače je založen na poznatcích Alberta Einsteina. Využití by měl najít hlavně u zpracování obrovského množství dat. Například vyhledání informací z miliard webových stránek by mělo být s jeho pomocí dílem okamžiku.
Pro srovnání: Google potřebuje mít pro svůj vyhledávač tisíce propojených počítačů, které zabírají prostor továrních hal. U kvantových počítačů by stačil na stejnou práci možná i jediný počítač.
Ve světě počítačů, kde množství ukládaných dat roste obřím tempem, a uživatel je zahlcen nepřeberným množstvím informací, umožní nová technologie rychleji najít přesně to, oč uživatel stojí.
Využití se předpokládá třeba i ve výzkumu složitých molekul látek jako třeba některých léků, DNA a jiných materiálů. Takovéto simulace dnešní běžné počítače nedokáží uskutečnit, a je proto třeba specializovaných zařízení.
Zájem o tuto technologii však mají i světové bezpečnostní agentury. Na kvantových počítačích budou dnes bezpečná šifrování prolomitelná v relativně krátkém čase. Bezpečnost pak zřejmě zajistí jenom kvantové šifrování. To umožní vytvořit dokonale náhodný klíč, který zaručí 100procentní bezpečnost před prolomení ochrany.
Pokračování na straně 16
Dokončení ze strany 13
Podle šéfa projektu Jeremyho O’Briena mnoho expertů tvrdí, že funkční kvantový počítač nebude běžnou realitou dříve než za 25 let. Tomuto názoru však oponuje. „Můžeme s určitou jistotou říct, že kvantové počítače budou během pěti až deseti let provádět výpočty, které jsou mimo schopnosti dnešních počítačů,“ prohlásil na britském vědeckém setkání, kde představoval svůj projekt.
Ve stejný čas na několika místech Tento zásadní průlom na vědeckém poli znamená, že data mohou být zpracována podle pravidel kvantové fyziky, která umožňuje jednotlivým subatomickým částicím být na několika místech ve stejný čas. Výzkum byl mimo jiné publikován i v prestižním vědeckém časopise Science.
Předtím než se kvantové počítače stanou běžnou záležitostí, budou muset vědci překonat mnohé technické překážky. Týmu, který byl složen z vědců z britské Bristolské univerzity, z japonské univerzity Tohuku, izraelského Weizmannova institutu a nizozemské univerzity v Twente, se však podařilo překonat jednu ze základních překážek výzkumu. Povedlo se jim totiž vyrobit kvantový čip, který je schopen pracovat za normální teploty a tlaku.
Právě slibný projekt vedl vlády a technologické společnosti napříč světem, aby investovaly stovky milionů dolarů do vývoje v této technologické oblasti.
Velcí mecenáši, jako třeba americké bezpečnostní a tajné služby, spojují kvantové technologie hlavně s národní bezpečností. Naopak třeba kanadská, australská či singapurská vláda vidí kvantovou elektroniku jako základ pro informační technologie poloviny 21. století.
***
PODLE EINSTEINA
Tým vědců při sestavování čipu (na snímku) pracoval s kvantovou mechanikou, kterou přivedl na světlo světa Albert Einstein. Teorie doplňuje klasickou mechaniku na atomové a subatomové úrovni. Stav mikročástice v kvantové mechanice není popsán její polohou a hybností, jak je tomu v klasické mechanice, ale vlnovou funkcí. Částice tak může být v jednom okamžiku hned na několika místech najednou. Mikročástice se také mohou navzájem ovlivňovat na dálku.
