„Jsme v extázi. Je to výsledek pěti let tvrdé práce,“ uvedl v tiskovém prohlášení Jeffrey Hangst, mluvčí týmu ALPHA, v jehož rámci se pokus uskutečnil. „Je to první krok k tomu, abychom mohli začít porovnávat vlastnosti hmoty a antihmoty,“ dodal Hangst.
Krátce po velkém třesku existovaly částice hmoty a antihmoty, které se navzájem vyrušily. Hmoty však bylo nepatrně víc: na každých deset miliard vyrušených dvojic připadala jedna lichá částice, která svůj protějšek nenašla. Jejich pozůstatkem jsme dnes my a celý známý vesmír. Antihmota ze světa zmizela. Vědci se ji snaží vytvořit uměle, aby mohli zkoumat její vlastnosti. Poprvé se to podařilo v CERN před 15 lety. A inspirovalo to i umělce. Kolem magnetické pasti s antihmotou se točí i zápletka knihy Andělé a démoni Dana Browna.
Pokračování na straně 6
Vědci v extázi. Stvořili...
Dokončení ze strany 1
„V tomto ohledu není aktuální zpráva nijak převratná. Podstatné je, že se poprvé podařilo udržet antihmotu déle než desetinu sekundy,“ komentuje výsledek profesor Jiří Chýla z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR.
„To se může zdát jako krátká doba, ale pro fyziky je to skoro věčnost – běžně by se tyto částice rozpadly za miliontinu miliardtiny sekundy,“ vysvětluje Jiří Chýla. Jakmile se totiž dotknou hmoty, vzájemně se s ní vyruší. Proto se zatím ani v magnetické pasti, v níž panuje vakuum, nedaří udržet antihmotu déle než několik stovek milisekund. Vakuum nikdy není stoprocentní, takže se antivodík dřív nebo později srazí s vodíkem a zmizí.
Fundamentální objev Zatímco atom vodíku tvoří kladný proton a záporný elektron, antivodík se skládá ze záporného antiprotonu a kladného pozitronu. Teoreticky by měly mít shodné vlastnosti a vyzařovat stejné světelné spektrum – a právě to chtějí vědci ověřit. „Pokud se ukáže, že tomu tak není, bude to skutečně fundamentální objev,“ tvrdí profesor Jiří Chýla z Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky.
***
Poznámku k tématu čtěte na straně 10
