Úterý 25. ledna 2022, svátek má Miloš
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Vědci varují – stromy rostou rychleji

Česko

Zimní spánek lesa se zkracuje v průměru téměř o dva týdny, jednou z příčin je přemíra dusíkatých sloučenin v půdě

Stromy v českých lesích rostou výrazně rychleji než před dvaceti lety. K takovému závěru docházejí nejen vědci, ale také lesníci na základě svých praktických zkušeností.

Důvodem je jak nárůst průměrných ročních teplot, tak řada dalších vnějších vlivů, zejména „přehnojování“ lesních ekosystémů dusíkatými sloučeninami, pocházejícími ze zemědělství, průmyslu a dopravy.

Podle výsledků nedávné studie Michiganské univerzity se od roku 1987 celosvětově prodloužila roční růstová perioda stromů v lesích v průměru o jedenáct dní. Znamená to, že stromy jsou aktivní, tedy rostou, v jednom roce takřka o dva týdny déle, což se pochopitelně projevuje i na rychlejším přírůstku dřeva. I když by ale lesní hospodáři měli teoreticky vítat, že dřevo rychleji přibývá, opak je pravdou. Rychlejší růst stromů má totiž pro lesní ekosystémy i řadu negativních důsledků.

„Takové dřevo pak může být řidší, čímž může být náchylnější ke škodám, které působí vítr,“ říká mluvčí Lesů ČR Radek Drahný. Správci státních lesů podle něj registrují rychlejší růst stromů v praxi už řadu let. „Obzvláště viditelné to je u ročních přírůstů. Ty jsou na některých lokalitách enormní,“ říká Drahný.

Za tímto faktem však je podle něj třeba vidět nejenom prodloužení růstové periody, ale i další faktory jako například dostatek vody, vliv počasí, teploty a množství živin na daném stanovišti, které společně mají vliv na růst stromů.

Začátek růstové periody, kdy stromy po „zimním spánku“ začínají být na jaře aktivní, závisí na místních podmínkách a zejména na nadmořské výšce. „Délka vegetačního období se v průměru prodlužuje všude, tedy i na horách,“ říká Jan Liška z Výzkumného ústavu lesnictví a myslivosti. Rychlejší růst stromů se ale projevuje stejně jako u člověka, který vyroste příliš rychle a začnou ho trápit nejrůznější zdravotní potíže, třeba bolesti páteře. „Stromy jsou pak nejen méně odolné vůči větru, ale také vůči škůdcům,“ potvrzuje Liška.

Deset kilo je maximum Rychlejší a na první pohled patrný přírůstek dřevní hmoty v lesích souvisí podle odborníků vedle nárůstu průměrných ročních teplot také s množstvím živin, které se do lesů dostávají z ovzduší a srážek. Jde zejména o dusíkaté sloučeniny, vznikající při chovu hospodářských zvířat, ale také jako vedlejší produkt při každém spalovacím procesu.

Tedy třeba při provozu automobilů, v energetice nebo průmyslové výrobě. „Hospodářská zvířata, produkující amoniak v rámci svého metabolismu, tady ale jsou velmi dlouho. Pokud tedy nyní hovoříme o přehnojování lesů dusíkem, je to zřejmě způsobeno právě nejrůznějšími civilizačními vlivy,“ říká Jakub Hruška z České geologické služby a zároveň předseda vědecké rady Národního parku Šumava.

Nebezpečí vyplývající pro lesní ekosystémy právě z přehnojování si podle něj uvědomují lesníci v celé Evropě. Proto si už řada evropských zemí, včetně Česka, nechala zpracovat studie hodnotící, jaké množství dusíku z ovzduší a srážek představuje ještě pro lesy přirozené hnojení, které nenarušuje jejich stabilitu.

„Ve Skandinávii jsou to čtyři kilogramy dusíku na hektar ročně, v České republice se jedná maximálně o deset kilogramů,“ tvrdí Hruška. Ale v Česku podle něj dopadá na lesy až dvojnásobek této maximální udržitelné dávky dusíku. „V závislosti na geografické poloze je depozice patnáct až dvacet kilogramů ročně,“ říká Hruška.

Pokračování na straně 27

Vědci varují – stromy...

Dokončení ze strany 25

Takové přehnojování se ale skutečně projevuje jak sníženou odolností stromů vůči vnějším vlivům a škůdcům, tak změnami, které dopadají na další části lesních ekosystémů. „Existují teorie o tom, že dusík, který je pochopitelně ve větším množství i ve stromových pletivech, chutná i nejrůznějším parazitům, třeba houbám,“ říká Hruška.

Důkaz o tom, že jsou lesy vedle nesporného vlivu globálního oteplování i stále více „přehnojovány“, přitom poskytují nejen poznatky lesníků o snížené odolnosti stromů. Zvýšené množství dusíku ve srážkách ovlivňuje i podobu bylinného patra. „Starší lidé se často diví, že v lesích už neroste tolik brusinek a borůvek jako za jejich mládí. To je ale způsobeno právě přehnojováním dusíkatými sloučeninami,“ říká Hruška.

Zatímco borůvkám a brusinkám dusík nesvědčí, je ideální živinou pro trávy. Podporuje jejich růst, takže v lese stále ve větší míře nahrazují keříky borůvek a brusinek.

Moderní technika může škodit Ačkoliv se lesníci a další odborníci v otázce negativního vlivu globálního oteplování a přehnojování lesů shodují s ekologickými aktivisty, řešení problému je složité. Přitom nežádoucí účinky vyšších teplot a nadměrného množství dusíku na odolnost a kvalitu dřevní hmoty potvrzují odborníci už řadu let. Nejde tedy o žádný převratný objev.

„Už v šedesátých letech minulého století, kdy jsem byl na roční stáži v Kanadě, zkoušelo se umělé hnojení lesů kvůli možným vyšším přírůstkům a tedy větší výtěžnosti lesa,“ říká profesor Josef Rusek z Ústavu půdní biologie AV ČR v Českých Budějovicích. Vědci ale už tehdy podle něj dospěli k závěru, že vyšší přírůstky snižují kvalitu dřeva a mění se jeho užitné vlastnosti. I když se ale lesy od těch dob ve velkoplošném měřítku dusíkatými sloučeninami nehnojí, trpí přehnojováním, způsobeným civilizačními vlivy. Navíc je tu ještě jeden problém. Zatímco se totiž řada států i firem snaží bojovat proti globálnímu oteplování zaváděním nových moderních technologií, produkujících méně škodlivých emisí, pro lesní systémy jsou některá taková opatření kontraproduktivní.

Moderní technologie, které na jednu stranu dokážou výrazně snížit negativní důsledky spalování pohonných hmot pro kvalitu ovzduší, totiž na druhé straně produkují právě zvýšené množství sloučenin dusíku. Nejmodernější auta s katalyzátory jsou schopna spalovat benzin či naftu mnohem dokonaleji než jejich starší předchůdci. „Jenže čím dokonalejší spalování při vyšších teplotách, tím více při tom vzniká dusíkatých sloučenin. A ty dnešní katalyzátory neodstraňují,“ říká Hruška.

O autorovi| Marek Kerles, redaktor LN

Autor:

ANALÝZA: Tři důvody, proč Rusko vpadne na Ukrajinu. A tři další, proč ne

Premium Copak se asi odehrává v hlavě Vladimira Putina? To je otázka, kterou dnes řeší celý svět. Ruský prezident rozehrál...

Velký test samotestů na covid: lépe fungují výtěrové, některé neodhalí nic

Premium Ještě před dvěma lety znamenaly dvě čárky na testu, že se budou chystat křtiny, delta byly americké aerolinky, gama...

Nevěra dříve či později vztah zničí. A není cesty zpět, říká filmařka Sedláčková

Premium Vede doslova dvojí život ve dvou zemích. Ve Francii pracuje Andrea Sedláčková především jako střihačka filmů, u nás...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!