Skotský rodák Hugh Grant by vlastně mohl cítit jisté zadostiučinění. Vždyť americký magazín Forbes minulý týden vyhlásil jeho firmu Společností roku.
Jenomže Grant moc dobře ví, že toto vyznamenání přišlo v nejméně vhodnou dobu.
Monsanto, tak se jmenuje největší světový producent osiva, jehož je Grant prezidentem a generálním ředitelem.
Ve středu firma oznámila, že její zisk ve druhém letošním rozpočtovém čtvrtletí klesl o 19 procent na 887 milionů dolarů, což je pod očekáváními analytiků. Přesto je výsledek lepší než v prvním fiskálním čtvrtletí, které připadlo na konec loňského roku, kdy jeho tržby poklesly o 36 procent. A to všechno proto, že zemědělci bránili růstu cen osiva. Kromě toho herbicid Roundup, který přináší Monsantu největší zisky, čelí ve stále větší míře levnějším generickým verzím od konkurence. A aby toho ještě nebylo málo, na Grantovu společnost si vyšláplo americké ministerstvo spravedlnosti, vyšetřující její údajné antimonopolní praktiky.
Grant se v tomto směru chce vyhnout jakémukoli podezření, proto slíbil, že Monsanto nebude bránit svým konkurentům vytvářet kopie některých svých geneticky modifikovaných semen, i když tak přijdou o patentovou ochranu.
Současně hodlá jmenovec slavného herce bojovat s klesajícími prodeji přesunem pozornosti od herbicidů k ziskovějším biotechnologiím. Monsanto doufá, že se mu podaří překonat odpor veřejnosti proti geneticky modifikovaným potravinám řadou nových produktů, jako je například sója tolerantní vůči herbicidům nebo kukuřice odolná proti škůdcům.
V roce 2007 vyhlásil Grant, že do roku 2012 zdvojnásobí zisk společnosti. Minulý týden ovšem připustil, že dosažení tohoto plánu se nyní zdá nepravděpodobné. „Bylo by totiž nutné provést krátkodobá opatření, které nejsou v dlouhodobých zájmech podnikání,“ vysvětlil Grant svou střízlivější politiku.
Grant, který se narodil 23. března 1958 v Larkhallu nedaleko Glasgow, má s biotechnologiemi a zemědělstvím bohaté profesní zkušenosti. Získal bakalářský titul z molekulární biologie a hospodářské zoologie na Glasgow Univesity. Poté pokračoval v postgraduálním studiu zemědělství na University of Edinburgh a titul MBA získal na International Management Centre v anglickém Buckinghamu.
Do skotské pobočky americké společnosti Monsanto nastoupil v roce 1981. O deset let později se stal ředitelem celosvětové strategie její zemědělské divize. Od roku 1995 velel divizi Asijsko-tichomořského regionu a v roce 1998 se stal spoluprezidentem zemědělské divize. Před svým jmenováním generálním ředitelem společnosti naposledy působil jako výkonný viceprezident a provozní ředitel.
To, že se mu v jeho funkcích daří, dokládá i to, že byl loni zařazen americkým magazínem Barron’s mezi 30 nejlepších CEO na světě. Samotná společnost Monsanto má přitom pohnutou historii.
Od Coca-Coly k DDT Firmu založil v roce 1901 v St. Louis v Missouri John Francis Queeny po třicetileté praxi ve farmaceutickém průmyslu.
Jedním z jeho prvních výrobků byly umělá sladidla, kofein a vanilin, které dodával společnosti Coca-Cola a byl v té době jedním z jejích hlavních dodavatelů.
V roce 1919 dobývá Monsanto evropský trh, když uzavírá partnerství s waleskou společností Graesser’s Chemical Works, se kterou vyrábí vanilin, aspirin a později i gumu. Ve dvacátých letech rozšiřuje Monsanto své evropské pobočky a prohlubuje svou chemickou výrobu.
V 40. letech se z Monsanta stal jeden z předních výrobců plastických hmot, včetně polyesteru a syntetických vláken. Firma se tehdy vypracovala na jednu z deseti největších chemických společností v USA.
Mezi její další hlavní produkty však patřily i hovězí růstový hormon (BST), polychlorované bifenyly, ale především herbicidy, DDT a Agent Orange, který si získal špatnou pověst především v 60. a 70. letech během války ve Vietnamu.
Americká armáda ho tehdy používala při likvidaci vegetace v rozsáhlých oblastech, aby mohla snáze bombardovat nepřátelské jednotky. Později se však ukázalo, že tato směs herbicidů, která obsahovala nebezpečný dioxin, je velice karcinogenní a způsobuje vrozené poruchy. Monsanto nicméně spolupracovalo s americkou armádou i na dalších projektech, včetně projektů vedoucích k výrobě první atomové bomby na světě.
V roce 1968 bylo Monsanto první firmou, která v masovém měřítku vyráběla diody LED.
V roce 2001 získal bývalý chemik Monsanta William S. Knowles spolu s Ryoji Noyorim a Karlem Barrym Sharplessem Nobelovu cenu za chemii za výzkum katalytické asymetrické hydrogenace.
Tomu se Knowles věnoval v laboratořích Monsanta od šedesátých let do svého odchodu do důchodu v roce 1986.
Vědci Monsanta byli první, kterým se v roce 1982 podařilo geneticky upravit rostlinné buňky a o pět let později provedla společnost první polní testy geneticky upravených rostlin.
Soudy a skandály Kvůli své produkci geneticky modifikovaných plodin, stejně jako pro svou chemickou výrobu byla a je společnost terčem časté kritiky environmentálních organizací a antiglobalistických aktivistů. Historii firmy poznamenala celá řada skandálů a soudních sporů.
V roce 2002 například list Washington Post zveřejnil zprávu, že Monsanto ve své továrně v Annistonu v americkém státě Alabama vypouštělo čtyřicet let jedovaté polychlorované bifenyly do místních řek a jezera Logan Martin a kontaminovalo tak i zdroje pitné vody.
Společnost Monsanto má také smutné prvenství v tom, že byla žalovanou stranou v nejdelším občanskoprávním soudním procesu v americké historii. Ve sporu Kemner v. Monsanto, který trval od února 1984 do října 1987, tvrdila skupina několika navrhovatelů, že byli v roce 1979 otráveni při chemické havárii továrny Monsanta ve Sturgeonu v Missouri.
Firma ovšem nemá problémy pouze ve Spojených státech. Podle britského Guardianu v letech 1965 až 1972 vyvezli dodavatelé Monsanta nelegálně na britské skládky tisíce tun vysoce toxického odpadu včetně derivátů Agent Orange, dioxinů a polychlorovaných bifenylů, přestože věděli, že jejich chemikálie mohou kontaminovat divoce žijící zvířata i lidi. Podle Agentury pro životní prostředí bylo zjištěno znečištění spodních vod a ovzduší ještě po 30 letech od vyvezení odpadu. V roce 2005 vyměřilo americké ministerstvo spravedlnosti společnosti pokutu 1,5 milionu dolarů za porušení amerického protikorupčního zákona (Forreign Corrupt Practice Act). Firma prý dlouhodobě uplácela 140 indonéských vládních úředníků a členů jejich rodin, čímž chtěla dosáhnout toho, aby uplácení při rozhodování o pěstování geneticky modifikovaného bavlníku ignorovali výsledky jedné ze studií. Vedení Monsanta přiznalo, že v letech 1997 až 2002 zaplatilo na úplatcích asi 700 tisíc dolarů, a přijalo za to plnou odpovědnost.
Svůj pošramocený obraz v očích veřejnosti se snaží Monsanto napravit sponzoringem. Financovalo například stavbu několika atrakcí v zábavních parcích Disneyland. Kromě toho se angažuje i v politice a přispívá pravidelně velkými částkami na kampaně politiků ve Spojených státech.
