Ústavní soud (ÚS) loni o totožných úsporách rozhodoval v případě soudcovských mezd. Tehdy je zrušil jako hrozbu pro nezávislost justice. Dnes však rozhodl jinak. Na rozdíl od soudců tak státní zástupci nedostanou zpět peníze, o které přišli.
Nález ÚS stojí na tvrzení, že státní zástupci jsou v odlišném postavení než soudci, a proto se na ně nevztahují starší verdikty o nepřípustnosti snižování platů v justici. Státní zastupitelství podle ÚS nevykonává soudní moc. "Dosavadní judikatura Ústavního soudu neobsahuje takový výklad ústavního pořádku, který by skupině státních zástupců poskytoval v platových otázkách postavení obdobné nezávislosti soudcovské," stojí v nálezu, který jako zpravodajka připravovala Ivana Janů.
Čtyřprocentní snížení platů žalobců na jeden rok podle ÚS není tak výrazným zásahem, který by ztížil nebo zmařil úkoly státního zastupitelství. Nelze prý ani hovořit o porušení práva na spravedlivou odměnu za práci. "Platovou úroveň státních zástupců po tom snížení nelze považovat za nespravedlivou," uvedla Janů.
S tímto nálezem ale nesouhlasilo sedm soudců, včetně celého vedení ÚS - předsedy Pavla Rychetského a místopředsedů Elišky Wagnerové a Pavla Holländera.
ARGUMENTY PROTI SNÍŽENÍ PLATU ŽALOBCŮ► Rychetský ve svém odlišném stanovisku, takzvaném disentu, upozorňuje na to, že ostatním státním zaměstnancům loni mzdy rostly, zatímco žalobcům klesly. "Za zcela nepřijatelné pak v této souvislosti je nutno považovat odměňování vedoucích pracovníků hospodářských subjektů zřízených a ovládaných státem (České dráhy, ČEZ, Česká pošta, České lesy, ČEPRO a další), jejichž platy vysoko přesahují plat předsedy vlády, předsedů obou komor parlamentu a ostatních nejvyšších představitelů státu," zdůraznil Rychetský. ► Wagnerová se domnívá, že platy státních zástupců by měly být stabilní. Jejich pozice je podle ní jiná a zranitelnější než ostatních státních zaměstnanců. Loňské snížení mezd prý bylo jen populistickým krokem. "Svědčí o tom nepatrná (...) úspora veřejných prostředků, kterou takový legislativní zásah přinese," konstatovala Wagnerová. Podobný názor na zanedbatelnost úspor vyjádřil také soudce Vojen Güttler, jenž nesouhlasí jen s částí odůvodnění nálezu, jinak výrok Ústavního soudu podpořil. ► Soudkyně Vlasta Formánková v menšinovém stanovisku připomněla, že státní zástupci jsou kvůli zákonným omezením odkázáni prakticky jen na svůj plat. "Státní zástupce nepožívá žádné jiné náhrady, současně nemá možnost jiného přivýdělku a v podstatě jedinou ekonomickou zárukou nerušeného výkonu funkce je trvalost jeho příjmu," uvedla Formánková. |
Návrh na zrušení sporného ustanovení zákona o platu státních zástupců podal Obvodní soud pro Prahu 5, který má na stole žalobu jednoho z pracovníků Městského státního zastupitelství v Praze. Žalobce dostal za leden 2010 čistý plat 41.653 korun. Bez úsporných opatření by přitom měl nárok na 43.268 korun. U obvodního soudu proto žádal rozdíl obou částek - tedy 1615 korun. Jeho žaloba, jedna z mnoha podobných, se stala modelovým případem, na jehož základě úsporné opatření v uplynulých měsících přezkoumával Ústavní soud.
Podle žalobců diskriminace
Podle obvodního soudu porušuje snížení platů státních zástupců několik důležitých zásad, principů a práv. Jde například o princip nezávislosti státních zástupců, zákaz diskriminace, princip rovnosti a právo na spravedlivou odměnu za práci. Snížení platů prý může ohrozit nezávislost státního zastupitelství, a tím i celé justice. Státní zástupci mají podobně jako soudci striktně omezené možnosti přivýdělku a nemohou stávkovat ani kolektivně vyjednávat o mzdách.
Návrh upozorňoval také na to, že úsporná opatření nedopadla na všechny státní zaměstnance, ale jen na některé profese - například právě na státní zástupce a soudce, což prý není spravedlivé, přiměřené ani efektivní. Roční úspory na platech žalobců činily podle důvodové zprávy k zákonu 31,2 milionu korun, což bylo 0,02 procenta plánovaného schodku státního rozpočtu.
