Reforma důchodů podle Vladimíra Bezděka je revoluční, sporná a nikdy neuskutečnitelná
Penzijní reforma podle ekonomické skupiny PES je na světě a její důsledky by byly mnohem dramatičtější, než se zdá. Ačkoli je krajně nepravděpodobné, že by změna proběhla podle představ Vladimíra Bezděka, Jiřího Rusnoka či Pavla Kohouta, jejich plány může koalice využít jako záminku: skokové zvýšení daní by se na počátku reformního tažení mohlo vládě zatraceně hodit.
Jakkoli je z technického pohledu reforma progresivní a systémově čistá, politicky vzato jde o jeden velký nesmysl. Jako pomník svým autorům poslouží dokonale, jako představa o naší finanční budoucnosti je téměř k ničemu.
Bezděkova komise udělala neuvěřitelný kus práce – před pěti lety. Tehdy mnohem větší tým propočítával stranické návrhy. Model ukázal, jak jsou stranické plány „mimo“: produkují buď chudobu starých nebo obří státní zadlužení nebo obojí. Třikrát strany upravovaly plány, třikrát výkonný tým počítal jejich dopady. Díky tomu jsou dnes partajní vize realistické. Revoluce bez příčiny Zato dnešní plány na povinné individuální spoření, radikální zdražení chleba, léků i bytů jsou úplně mimo hřiště. Ve skutečnosti skupina PES prosazuje významnější reformu daní a veřejných financí, než s jakou kdy přišla Topolánkova vláda. Pro naprostou většinu obyvatel země by snížení sociálního pojištění o pětinu (!), stejně jako likvidace snížené sazby DPH bylo větším šokem než rovná daň se superhrubou mzdou dohromady.
Skokové zdražení zboží a služeb, skokové zvýšení výplat (!) a povinné spoření v soukromých fondech jsou technicky vzato dobré, ale zároveň extrémně sporné kroky. Nemá k nim mandát ani Bezděkova expertní skupina, ale v posledku ani koaliční poslanci. S ničím takovým nešli do voleb, nic tak radikálního nepřiznali. Bezděkova reforma by byla od koaličních stran podvodem na voličích.
Prosté přijetí návrhů Bezděkovy skupiny by znamenalo, že nám všem citelně stoupnou výplaty a zdraží spousta věcí, bez nichž neumíme žít. Pivo, aspirin, holič. Dramaticky by zdražily hospody, kde by se zdvojnásobila jak daň na jídlo, tak na práci. Standardní dvoupokoják v Praze zdraží o víc než čtvrt milionu. Penzisté na odstřel Tak radikální návrhy si neodvážila namalovat na štít ani fiskální avantgarda TOP 09. Důsledek by se brzy dostavil: současným penzistům by bolestivě stouply ceny za bydlení, jídlo a léky – a protože se zdejší penze nedaní, ze snížení pojištění by neměli žádný profit. Dnešní důchodci by byli okamžitou a jedinou obětí Bezděkovy reformy.
Pod tohle se nepodepíše žádná strana, a nejen kvůli penzistům. Nižší sazba DPH je základní hračka, skrze kterou vláda dělá politiku. Že by se jí přes noc vzdala?
Snížení sociálního pojištění z 28 procent na 23 by zemi jistojistě bezpochyby prospělo. Už dnes máme nadprůměrně zdaněnou práci, což limituje případné investice a snižuje počet nových pracovních míst. Jenže tenhle skvělý tah znamená padesátilimiardový propad příjmů, tedy něco, k čemu se málokdo odváží.
Krajně sporné je povinné spoření na privátních účtech, a to jak principiálně, tak politicky. Může stát pod hrozbou trestu nutit své občany, aby dávali své úspory soukromníkovi? A za druhé: Když právě teď všude kolem sebe vidíme, jak snadno se investované úspory „ztenčují“, je moudré nutit lidi k nejistým investicím do cenných papírů?
Bizár na konec Vladimír Bezděk roky opakuje, že reforma musí být stabilní. Myslí tím, že nad jejími obrysy musí být širší politická shoda. Je to postoj logický, slovenský premiér Robert Fico ponechal během svého vládnutí všechny reformy svého předchůdce Mikoláše Dzurindy, ale na penzijní fondy útočí neustále, tvrdě a tak úspěšně, že v podstatě celý penzijní trh zničil. Žádná z velkých finančních skupin svůj byznys nerozjíždí, zhodnocení úspor je mizivé a Slováci systém hromadně opouštějí. Proč tedy Bezděk navrhuje spornou revoluci?
Na unifikaci DPH a povinné spoření do privátních fondů levice nikdy nepřistoupí. Naopak. Od počátku bude proti nim mobilizovat a hrozit, že je po uchopení moci zruší. Fundamenty reformy by tak byly podminovány ještě dřív, než by dostala paragrafové znění.
Reforma, která nás čeká, bude proto mít jiné obrysy: pro dobrovolníky se sníží platby do státního pilíře, ale zvýší se platby do privátního (starý dobrý opt-out). K tomu se buď promění, nebo rozšíří stávající připojištění. Nepřímé daně, tedy celková kvóta DPH, bezpochyby vzroste, ale určitě výsledkem nebude jen jedna sazba ve výši 19 procent.
Jistota stále zůstává jediná: kdo si nespoří či neinvestuje měsíčně pár tisícovek, nebo nehodlá jednou vyměnit bydlení za menší, bude na stará kolena o výletech, dárcích pro vnoučata a kvalitní zubní protéze jen marně snít.
***
Ve skutečnosti Bezděkova skupina pod přikrývkou změny důchodů prosazuje mnohem významnější reformu daní a veřejných financí, než s jakou kdy přišla Topolánkova vláda
O autorovi| PETR KAMBERSKÝ, e-mail: petr.kambersky@lidovky.cz redaktor LN
