SLEZSKÁ HARTA Původně měla být přehrada Slezská Harta na Bruntálsku zásobárnou vody pro těžký průmysl ostravských podniků. S jeho ústupem ale našlo dílo z „husákových“ osmdesátých let nové uplatnění: dodává kvalitní vodu pro domácnosti, je pojistkou před povodní a také má snahu zaujmout turisty.
Právě v těchto dnech uplyne od dokončení díla deset let. Dílo vznikalo od roku 1987. Pět vesnic bylo částečně zatopeno, obec Karlovec zmizela pod vodou úplně. Hledat nové domovy si muselo zhruba čtyři stovky domácností. „Byl to složitý proces. V Lískovci tak zmizela jedna celá továrna na výrobu umělých hmot a lidé se loučili těžko. Na druhou stranu dostali nové byty první kategorie v Bruntále. Dnes by taková stavba byla určitě nesrovnatelně obtížnější,“ říká ředitel Severomoravských vodovodů a kanalizací Miroslav Kyncl, který byl u samého počátku stavby.
Bývalý vedoucí výstavby přehrady Milan Pernica však říká, že stěhování tehdejších obyvatel proběhlo poměrně hladce. V bývalých Sudetech, ke kterým Bruntálsko patří, se po válce nově příchozí se svým okolím výrazně nesžili. Horší situace prý při stavbách nových přehrad nastávaly v Beskydech, kde horalé měli ke svým stavením a polím přece jen o něco hlubší vztah.
Pád komunismu málem znamenal konec výstavby Stavbu nádrže na řece Morávce po dvou letech málem zastavil pád komunismu. Objevily se názory, že všeho se má nechat a nejlépe vrátit do původního stavu. Mezi lety 1990 a 1993 stavba skoro stála. Podle mnohých vodohospodářů i regionálních politiků však svoji oprávněnost ukázala přehrada při velkých povodních v roce 1997.
„Pamatuji, jak jsme na dispečinku dostávali informace, jak se Slezská Harta plní. Bylo to velmi důležité,“ vzpomíná hejtman Moravskoslezského kraje Evžen Tošenovský, který tehdy řídil povodňový štáb coby ostravský primátor. Dnes jen málokdo pochybuje o tom, že nebýt Slezské Harty, bylo by na tom zejména Opavsko při povodních před deseti lety mnohem hůře.
Slezská Harta je nejmodernější českou přehradou, čtvrtou největší v republice. Její stavba si vyžádala náklady ve výši přesahující dvě miliardy korun. „V roce 1983 se rozhodovalo o čtyřech variantách velikosti přehrady a vyhrála ta největší,“ vzpomíná ředitel Kyncl. Podnětem k budování podle něj bylo i značné sucho, které zasáhlo Československo na začátku osmdesátých let.
Dnes přehrada dodává vodu pro velkou část Moravskoslezského kraje ale také pro část kraje Olomouckého. Velké plány se Slezskou Hartou mají představitelé Moravskoslezského kraje, kteří o ní s nadsázkou hovoří jako o budoucím novém Lipně. Přilákat turisty do stále ještě zastrčeného Bruntálska se však moc nedaří. „Doufám, že Slezská Harta se stane do budoucna atraktivní pro turistiku. Tohle místo je z hlediska svých přírodních krás dodnes neobjeveno,“ myslí si hejtman Tošenovský. Krásu Bruntálska mohli sledovat už diváci normalizační televize. O stavbě přehrady totiž natočila Československá televize devítidílný seriál s názvem Velké sedlo, jehož autorem byl Jaroslav Dietl. Uvedení seriálu na obrazovky se ale už nedožil. Televizní věstník na sledování pořadu tehdy lákal slovy: „Budeme vám vyprávět příběh o jedné z našich vodních přehrad, o lidech, kteří se o toto prospěšné dílo starají, i o problémech kolem našeho životního prostředí“. Zítra pořádá Povodí Odry, provozovatel přehrady, na Slezské Hartě den otevřených dveří právě při příležitosti oslav deseti let provozu tohoto vodního díla.
Na Bruntálsku je stále otevřená možnost stavby další přehrady, která by zatopila obec Nové Heřminovy. O stavbě má příští rok v březnu jednat vláda. Města a obce na Krnovsku a Opavsku přehradu požadují. Důrazné hlasy pro stavbu přehrady se ozvaly i při povodních, které se severní Moravou a Slezskem prohnaly na začátku minulého měsíce. „Z vodohospodářského hlediska by bylo nejlepší přehradu v Nových Heřminovech postavit,“ míní ředitel Povodí Odry Pavel Schneider.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
