OSOBLAHA Jedna z nejvyšších nezaměstnaností v zemi, místo, odkud utíkají lidé. To je Osoblaha a okolí, odlehlá oblast Bruntálska obklopená Polskem. Běžná míra nezaměstnanosti se pohybuje až do 30 procent, v některých sousedních obcích mimo sezonu i víc.
Právě nyní o Osoblaze mluví zástupci radnic po celé zemi: je pro ně symbolem obce, která potřebuje státní pomoc. Zatím asi stovka starostů se připojila k takzvané Osoblažské výzvě, ve které představitelé místních samospráv upozorňují vládu a parlament na špatnou situaci v obcích v odlehlých regionech.
Autorem výzvy za důstojnost venkovských samospráv je starosta Osoblahy Václav Kalda (nezávislý), a ačkoli se původně týkala především Bruntálska, kam Osoblaha patří, postupně zamířila i do dalších oblastí.
Osoblažsko se dodnes nesrovnalo s dopadem konce druhé světové války, samotná obec ještě nemá ani polovinu obyvatel jako před odsunem sudetských Němců. S vidinou, že by do ní například někdy zavedli plynovod, se místní už zvolna rozloučili. Lidem chybí pošty, policie i dopravní spojení Podle Kaldy stát spoří, kde může, a nejvíc to doléhá právě na chudobné regiony, jako jsou někdejší Sudety na Bruntálsku a Jesenicku. „Policie omezuje činnost, ruší se pošty, omezují se dopravní spoje. Občanům již dochází trpělivost, vláda musí vědět, že i tady žijí občané této země, kteří platí stejně vysoké daně jako v Praze a jinde,“ uvedl Kalda. Místní navíc nemají šanci, že by lidí přibylo – lidé se spíše stěhují pryč za prací.
„Státu chybí politika pro venkov. Ne zemědělská, ale venkovská. U nás a v dalších místech chybí podpora drobným podnikatelům, kteří by zpracovávali zemědělské produkty, podpora cestovního ruchu,“ dodává starosta.
Při dělení vybraných daní respektuje, že by velká města měla dostat na obyvatele více, ale podle něj by měl být rozdíl mezi nejchudšími obcemi a Prahou asi 2,5násobek, jak je běžné ve vyspělých demokraciích. Nyní je částka výrazně vyšší.
Po Osoblažské výzvě se ještě více vyhrocuje konflikt mezi velkými městy a malými obcemi. Za ty druhé se postavilo Sdružení místních samospráv (SMS) ČR, které vzniklo jako protipól tradičního Svazu měst a obcí. Například poslanec Petr Gazdík na tyto problémy upozorňoval už jako starosta Suché Lozi na Uherskohradišťsku – a jeho popularita mu pomohla vstoupit do sněmovny.
Na podporu Osoblahy a jí podobných obcí koluje petice „Stovka starostovských podpisů pod výzvou potvrzuje, že je situace pro obce opravdu ještě tíživější než kdykoliv předtím,“ uvedl předseda SMS Josef Bartoněk.
Ministerstvo financí nyní chystá návrh, podle něhož by největším čtyřem městům republiky poklesl příjem z daní o více než miliardu korun. To ale primátoři kritizují, společně namítají, že velká města poskytují zázemí a služby pro obyvatele těch menších za stejných podmínek jako pro svoje.
Starostové chtějí, aby se vláda soustředila na problémy venkovských samospráv a v oblastech s dlouhodobě vysokou mírou nezaměstnanosti vytvářela například lepší podmínky pro veřejně prospěšné práce. „Dosavadní jednání jsou vleklá, jen velmi těžce se prosazují zásadní změny a obce nemají jasnou perspektivu dalšího rozvoje,“ píše se ve výzvě.
Šancí pro Osoblažsko je i cestovní ruch, ten se ale rozvíjí velice pomalu. Tamní úzkorozchodná železnice má přesto podle odborníků šanci stát se podobným magnetem jako jindřichohradecké úzkokolejky, protože i okolí nabízí zajímavé turistické cíle.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
