PAŘÍŽ Astronomové mohou na Venuši pozorovat podivuhodný úkaz: světlou skvrnu na jižní polokouli. Příčinu jevu zatím neznají. Domnívají se, že skvrna vznikla následkem sopečné činnosti či silné turbulence atmosféry. Dalším „podezřelým“ jsou elektricky nabité částice, které na Venuši proudí ze Slunce. Jako první skvrnu zpozoroval amatérský astronom Frank Melillo z městečka Holtsville ve státě New York. Místa, které je v ultrafialovém spektru světlejší než jeho okolí, si všiml 19. července. Objev potvrdili další astronomové a také záběry z evropské sondy Venus Express, jediné družice obíhající kolem druhé planety sluneční soustavy.
Analýza starších snímků ukázala, že objekt se poprvé objevil nejméně čtyři dny před tím, než ho zahlédl Frank Melillo. Další fotografie zaslané z Venus Express ukázaly, že ke konci minulého týdne se skvrna ještě zvětšila.
Při hledání mechanismu, který vznik skvrny vyvolal, vědci jako první vyloučili dopad meteoritu. Kamenný objekt by totiž nejspíš způsobil pravý opak - po dopadu pevného tělesa by se do atmosféry dostalo mnoho úlomků, které by ultrafialové paprsky pohlcovaly, takže by atmosféra Venuše v této části spektra ztmavla.
Slibnější hypotéza počítá s vlivem husté atmosféry. Silné turbulence mohly do vyšších vrstev vynést a „koncentrovat“ světlejší materiál. Venuše má nejvíce sopek ze všech planet sluneční soustavy, takže nelze vyloučit, že obzvlášť silný výbuch dokázal „prorazit“ husté spodní vrstvy atmosféry a vynést světlejší materiál do výšky 65 až 70 kilometrů nad povrch. Přímý důkaz však chybí. Vědci doufají, že hádanku rozluští díky novým snímkům z družice Venus Express.
***
Světlý „flek“ nad rozpáleným peklem
Povrch Venuše je vystaven teplotám přes 400 stupňů a vysokému tlaku husté atmosféry. Děje odehrávající se v horních vrstvách atmosféry jsou stále záhadou. Nejnovějším důkazem je nečekaný vznik světlé skvrny nad jižní polokoulí.
Družice z dílny Evropské kosmické agentury obíhá kolem Venuše od jara roku 2006
