BRNO Politici a úředníci musejí řešit, co dál s veřejnou dopravou na jižní Moravě. Jako první v republice pokryl integrovaný dopravní systém celé území kraje – a teď přijde na řadu jeho historicky největší prověrka. Krajští radní si zadávají analýzu, kde ho lze upravit a předělávat. A nevyučují, že ještě letos dojde i na změny cen jízdného i větší úpravy jízdních řádů.
V souvislosti s možnými škrty však náměstek hejtmana Václav Horák jedním dechem zdůrazňuje: „Bude se však jednat pouze o jednotky kilometrů či procent spojů.“ Ohledně uvažované změny cen, která by mohla nastat od 1. července, zatím také konkrétní není – ve hře je několik variant. Systém společných jízdenek navíc umožňuje, aby se například v brněnské dopravě ceny nezměnily vůbec. Ještě před volbami zástupci brněnské radnice brzkou změnu cen jízdenek vylučovali, později již byli opatrnější.
Odborníci budou zjišťovat, zda některé autobusy nebo vlaky „nevozí vzduch“ nebo nenabízejí příliš vysokou kapacitu v poměru k počtu cestujících, takže by místo nich mohla jezdit menší vozidla. „Mohla se například změnit místa, kde sídlí zaměstnavatelé,“ podotkl Květoslav Havlík ze společnosti Kordis JMK, která integrovanou dopravu v kraji koordinuje.
Proto teď Kordis, České dráhy i další dopravci dodají expertům své podklady a ti je v dopravně-ekonomické analýze porovnají a doporučí případné úpravy. Současně odborníci zvažují i zájem obcí za hranicemi kraje se do systému zapojit: ten pochází například z obcí v okolí Bystřice nad Pernštejnem v kraji Vysočina, které v roce 2004 nakonec nehlasovaly pro změnu krajské příslušnosti. Teď ale mají spojení do Jihomoravského kraje obtížnější, takže některé projevily zájem se zapojit alespoň do jeho dopravního systému. Jenže to by znamenalo například pozměnit trasy linek.
Některá data důležitá pro fungování dopravy dodá i nadcházející sčítání lidu. „Jeho součástí je také informace o tom, kam a jakým způsobem lidé jezdí do zaměstnání či škol,“ podotýká Dagmar Pospíšilová ze statistického úřadu.
Fakticky tak sčítání poskytne nejpřesnější přehled o tom, jak se lidé dopravují do práce či do škol. Nejen odkud kam, ale také čím jedou. Na to se zástupci dopravních společností velice těší. „Bude zajímavé třeba v tom, jaké jsou nejčastější směry, kde lidé jezdí auty a kde má nějakou slabinu veřejná doprava. A kde třeba budovat záchytná parkoviště s přestupem na veřejnou dopravu,“ dodal Havlík.
Problém je ovšem v tom, že zpracování obrovského množství informací ze sčítání trvá poměrně dlouhou dobu, takže budou zřejmě podrobně k dispozici až na přelomu roku. Proto musí mezitím být hotovy i další souběžné analýzy. Pro Brno má navíc sčítání ještě další nevýhodu, dosud nezpracovávalo a zřejmě ani nebude analyzovat pohyby lidí uvnitř města. Takovou výjimku zatím z velkých měst má pouze Praha.
***
Integrovaná doprava v kraji Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje: * Celkem 330 linek, především autobusových, ale také 25 vlakových, 13 tramvajových a stejný počet trolejbusových. Zahrnuje i městskou dopravu v devíti městech. * Systém zahrnuje 721 obcí, což je více, než má kraj – jsou do něj totiž zapojeny i obce v sousedství, a to i na Slovensku a jedna v Rakousku (Laa an der Thaya). * Systém umožňuje s jedním typem jízdenek využívat služeb různých dopravců, navíc koordinuje jízdní řády.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
