* LN Jak se určuje, který soudce se bude návrhem zabývat?
Každý soud má předem vydaný rozvrh práce, jenž určuje, který soudce se bude určitým typem věcí zabývat. Zabývá-li se stejným typem případů více soudců, zpravidla se jim věci přidělují dle pořadí, v jakém na soud dojdou. Manipulace kauzami, tedy účelové přidělení konkrétní kauzy konkrétnímu soudci, by tak neměla být možná.
* LN Má soud pro rozhodnutí nějakou lhůtu?
Pro rozhodnutí o insolvenčním návrhu věřitele nestanovuje zákon žádnou lhůtu.
* LN Rozhoduje soudce o insolvenci sám, nebo si musí vyžádat odborné posudky?
Soudce rozhoduje na základě podkladů, které mu dodají navrhovatel či jiní věřitelé a případně i dlužník. Odborné posudky si vyžádat nemusí.
* LN Musí si soudce vyžádat stanovisko druhé strany?
Pokud soud rozhoduje na základě návrhu věřitele, musí být dlužníku vždy dána možnost se k insolvenčnímu návrhu vyjádřit před rozhodnutím o úpadku.
* LN Může se vedení firmy, na kterou byl insolvenční návrh podán, samo aktivně bránit?
Ano, dlužník se může aktivně bránit a navrhovat provedení důkazů k prokázání svých tvrzení o tom, že v úpadku není.
* LN Jak jsou omezeny možnosti firmy nakládat s majetkem v době, kdy je na ni podán návrh na insolvenci?
Dlužník nesmí dělat nic neobvyklého. Nemůže činit kroky, které by vedly k zásadnímu zmenšení majetkové podstaty. Zákon sám v souvislosti se zahájením insolvenčního řízení ale nestanovuje nic, co by zásadním způsobem bránilo běžnému fungování firmy. Další eventuální omezení mohou vyplynout například z předběžného opatření vydaného soudem či z pokynů předběžného insolvenčního správce, je-li ustaven.
* LN Pokud dá soudce za pravdu navrhovateli, co následuje?
Po rozhodnutí o úpadku je třeba jednak rozhodnout, jakým způsobem se bude úpadek řešit, a jednak zjistit, co vše patří do dlužníkovy majetkové podstaty. V případě způsobu řešení úpadku mají rozhodující slovo věřitelé, kteří si mohou v případě společnosti vybrat mezi konkurzem a reorganizací. Při konkurzu budou pohledávky věřitelů uspokojeny rozprodejem dlužníkova majetku. Poté je dlužník, tedy společnost, zrušen a zanikne. Při reorganizaci je zpracován reorganizační plán, ve kterém se navrhne, jakým způsobem budou pohledávky uspokojeny, případně v jakém rozsahu zaniknou. Tento plán schvalují věřitelé a soud, přičemž v některých případech může soud věřitele i „přehlasovat“. Rozsah majetkové podstaty zjišťuje insolvenční správce, který má přístup do dlužníkova účetnictví. Rovněž se musí přihlásit i ostatní věřitelé, jinak jejich pohledávky nebudou v insolvenčním řízení uspokojeny.
* LN Jak velké procento firem v úpadku podle vašich zkušeností končí vyhlášením konkurzu a jak velké nastoupí proces restrukturalizace?
Záleží na vůli a záměrech většiny věřitelů, respektive věřitelů, kteří mají většinu pohledávek. Drtivá většina společností končí v konkurzu. Věřitelé dávají přednost rychlejšímu a jistějšímu výnosu z prodeje majetku před nejistým a pozdějším výnosem z nového rozjezdu dlužníkova podniku.
* LN Jakým způsobem se vybírá insolvenční správce?
Určuje ho předseda příslušného soudu ze seznamu insolvenčních správců. Věřitelé však mají možnost vyměnit ho za jiného správce.
* LN V jakém případě lze považovat návrh za šikanózní?
Návrh lze považovat za šikanózní, pokud jej věřitel podává, i když ví, že dlužník v úpadku není. Za určitých okolností pak odpovídá dlužníkovi za vzniklou škodu.
