Podle Unie státních zástupců, která sdružuje zhruba polovinu českých žalobců, jde o skandální rozhodnutí. „Do funkce, která by měla odrážet předchozí profesní kariéru státního zástupce, byli jmenováni lidé, kteří nemají žádnou praktickou zkušenost s trestním řízením a nepodali doposud jedinou obžalobu,“ stojí v prohlášení unie.
Přímý podřízený Vesecké: Ztrácíme takto kredit Fakt, že na obě místa neproběhlo výběrové řízení a Vesecká jmenování Chromého a Krejčiříkové rovnou navrhla ministryni spravedlnosti, je navíc podle unie „bezprecedentním popřením zažité praxe“. Takový postup prý „dehonestuje každodenní výkon profese více než tisícovky státních zástupců působících na okresních, krajských a vrchních státních zastupitelstvích“, kteří takovou šanci nedostali.
To náměstek Vesecké Koudelka odmítá. Konkurz sice prý opravdu neproběhl, nevidí na tom ale nic špatného. Výběrová řízení mají totiž podle něj smysl jen potud, aby se Vesecká mohla přesvědčit o kvalitách kandidátů z jiných státních zastupitelství. „Jak kolega Chromý, tak kolegyně Krejčiříková jsou dlouhodobě známí nejvyšší státní zástupkyni ze své dosavadní činnosti, a tudíž zodpovědnost převzala přímo,“ vysvětluje bývalý politik ČSSD.
Koudelka rovněž míní, že unie nemá do personálních otázek co mluvit. Chromý i Krejčiříková jsou navíc podle něj natolik kvalitní, že jejich jmenování je oprávněné.
Veseckou ale kritizují i někteří přímí podřízení. „K tomu, aby se někdo po takové praxi stal státním zástupcem Nejvyššího státního zastupitelství, dříve nedocházelo. Podle mě tím Nejvyšší státní zastupitelství ztrácí kredit,“ míní žalobce Nejvyššího státního zastupitelství Roman Hájek.
Ministerstvo spravedlnosti jakékoliv pochybení odmítá s tím, že jen vyšlo z návrhu nejvyšší státní zástupkyně. „Na základě uvedených skutečností ministerstvo spravedlnosti zpravidla navržené kandidáty akceptuje, nejinak tomu bylo i v uvedeném případě,“ vysvětluje mluvčí resortu Jitka Zinke.
Vesecká již dlouho čelí kritice, že prosazuje svůj vliv v justici a snaží se ovlivňovat některé kauzy - například vyšetřování případu bývalého šéfa lidovců Jiřího Čunka. Její předchůdkyně Marie Benešová proto Veseckou a dalších šest představitelů justice nazvala v prosinci 2007 „zákulisní justiční mafií“.
Aby se někdo po takové praxi stal státním zástupcem Nejvyššího státního zastupitelství, to dříve nebylo
