Naše rodná planeta Země je překrásná oáza v nedohledném vesmíru. Je dosud jediná, o které víme, že nese život. Jak tady ale vznikl? O historii vesmíru a pozemského života, i o možnosti, že jej nalezneme i na jiných nebeských tělesech, se snaží odpovědět první díl seriálu Vesmír připravený televizí BBC. Zrození z jediného bodu Chceme-li se pokusit odpovědět na otázku vzniku života, musíme se vydat hluboko do minulosti, nejméně 13,7 miliardy let, kdy náš vesmír vznikl procesem, který kosmologové nazývají „velký třesk“. Tehdy se kosmos začal v bodě bez rozměru a naplněn obrovskou energií rozpínat.
Pouhou miliontinu sekundy po velkém třesku se začaly vytvářet první protony a neutrony, stavební částice jader atomů, spolu s elektrony. Ty necelých 400 tisíc let po vzniku vesmíru vytvořily atomy vodíku a hélia.
Vodík prvních 400 milionů let po velkém třesku naplňoval celý prostor vesmíru téměř rovnoměrně. Pak se však začal na některých místech zahušťovat. Vytvářely se spirálovité disky, každý se stále hmotnějším středem - zárodkem budoucí hvězdy. Během přibližně 10 tisíc let vzrostla hmotnost této protohvězdy natolik, že v jejím nitru vznikl dostatečně velký tlak a vysoká teplota, aby se mohla začít slučovat jádra atomů vodíků na hélium. Nastartovala termonukleární reakce a protohvězda se změnila na hvězdu první generace.
Tyto hvězdy byly převážně značně velké, až stokrát hmotnější než naše současné Slunce. Proto rychle spotřebovávaly vodík - svoje termonukleární palivo. V jejich nitru vznikaly stále složitější atomy, po héliu i uhlík, dusík, kyslík, vápník... Mohli bychom vyjmenovat prakticky celou první polovinu Mendělejevovy tabulky prvků.
Když hvězda spotřebovala většinu vodíku, začala se rychle smršťovat. Tím se její nitro zahřálo na ještě vyšší teplotu. Zažehly se další termonukleární reakce, při nichž vznikaly i ty nejtěžší prvky. Současně se uvolnilo tak obrovské množství energie, že hvězda explodovala. Objevila se supernova.
Při tom se dostaly do okolního prostoru všechny prvky, které v nitru zaniklé hvězdy postupně vznikaly a smísily se se zbývajícím vodíkem. Z těchto oblaků, nyní obsahujících kromě plynu i prach tvořený nepatrnými zrníčky směsi těžších prvků, začaly vznikat hvězdy další generace. V discích kolem nich se tvořila menší tělesa - planety. Ty už nesly všechny chemické prvky nezbytné pro život. Tak vznikla před 4,6 miliardy let i naše sluneční soustava.
Naše planeta měla štěstí, že ležela v příhodné vzdálenosti od Slunce, aby tady existovala kapalná voda. Podmínky jako stvořené pro vznik života.
Přesto se někteří vědci domnívají, že doba pro vznik života na Zemi byla příliš krátká. Předpokládají, že život přišel z vesmíru. Takovými rozsévači života mohly být například komety.
Tři sta planet Jedním z významných úkolů vědy je i odpověď na otázku, zda existuje život i jinde ve vesmíru. Tím se zabývá exobiologie. Stále je otevřená otázka, zda jeho stopy nenajdeme například na Marsu nebo na Jupiterově měsíci Europa.
Exobiologové upozorňují, že ani zdánlivě naprosto nehostinné prostředí nemusí být na překážku vzniku a rozvoji života. Potvrzují to i některé pozemské organismy, tzv. extremofilové, žijící například bez přístupu světla v blízkosti vývěrů vařící vody v kilometrových hloubkách na dně oceánů nebo v lávových jeskyních bez vody.
Pozorovací technika nyní umožnila odhalit planetární soustavy u řady hvězd v našem okolí. Dnes již známe přes tři stovky takových exoplanet, ale zatím žádná z nich nemůže nést život podobný pozemskému. Jde totiž většinou o velké planety, podobné našemu Jupiteru, a současně o žhavá tělesa, která se pohybují příliš blízko své mateřské hvězdy.
Také zatím bez úspěchu zůstává hledání projevů mimozemských civilizací nasloucháním rádiovému záření vesmíru. I nás by mohli mimozemšťané slyšet. Potíž je jen v tom, že naše rádiové signály se dostaly do vzdálenosti maximálně 50 světelných let. To je v kosmickém měřítku skutečně pouze za humny.
***
Zrození
Po miliony let nebyl vesmír nic jiného než gigantický oblak vodíku, který vznikl při velkém třesku
Vnitřek hvězdy připomíná vrstvy cibule -na povrchu najdeme zbytky vodíku, pod ním vrstvy síry, vápníku a uhlíku, uprostřed je roztavené železo
Plyn se shlukoval v obrovské koule a jeho teplota rostla, až vzplanul - zrodily se první hvězdy
Také Orlí mlhovina je pozůstatkem dávné exploze - zbylá plynová mračna jsou hvězdnými líhněmi, kde se rodí nová slunce
Hvězda se hroutila sama do sebe a pak vybuchla jako supernova, čímž se do vesmíru dostaly miliardy tun hmoty se všemi prvky nutnými ke vzniku života
Vířící hmota pohlcuje vše ze svého okolí a její teplota uprostřed stoupá, až dojde k výbuchu - zrodí se nová hvězda a zárodky planet
Ve vesmíru jsou miliardy hvězd, okolo nichž krouží miliony planet: pokud na Zemi vznikl život, zdá se pravděpodobné, že k tomu došlo i jinde
Desítky let pracují vědci na projektu SETI, který má prověřit, zda jsme ve vesmíru sami, zatím jsme ovšem mimozemský signál nezachytili
O autorovi| ANTONÍN VÍTEK, Autor je odborníkem na kosmonautiku z Akademie věd ČR
