Ve středu 26. ledna 1972 se na Děčínsku zřítilo letadlo jugoslávské společnosti JAT – po výbuchu bomby na palubě. To byla tehdy řídká událost a na území komunistického státu, jakým bylo Husákovo Československo, naprosto ojedinělá. Ale ještě ojedinělejší – světově unikátní – byl fakt, že pád z výšky deseti kilometrů přežil jeden člověk: letuška Vesna Vulovičová. Toto je rekord, který nebyl překonán 50 let a dost možná nebude už nikdy. Vulovičová přežila něco, co působilo naprosto nepravděpodobně a neuvěřitelně, co odporovalo všem představám a zkušenostem.
Tedy, občas se stávají zázraky podobného typu. Měsíc před Vulovičovou jako jediná přežila pád letadla (po zásahu bleskem) do peruánské Amazonie Juliane Koepckeová. I to působilo neuvěřitelně, zvláště když spadla do liduprázdné džungle a těžce zraněná se belhala deset dnů, než narazila na pomoc v podobě dřevorubců. Ale padala ze tří kilometrů, kdežto Vulovičová přežila pád z výšky desetikilometrové.
Útok na let JAT 367 se přičítá ustašovcům, byť se k němu žádná chorvatská protijugoslávská organizace oficiálně nepřihlásila. Pro Československo to byla první zkušenost s terorismem tohoto typu. Stroj společnosti JAT byl americký McDonnell Douglas DC-9. Letěl ze Stockholmu přes Kodaň a Záhřeb do Bělehradu s 28 lidmi na palubě (z toho 23 cestujících). Když se ocitl nad československým územím, v zavazadlovém prostoru vybuchl kufr s trhavinou, letadlo se rozlomilo a pár minut padalo k zemi, do katastru Srbské Kamenice na Děčínsku. Tam byli zalarmováni zdravotníci i vojáci, ale skutečný zázrak přišel až ve chvíli, kdy se ukázalo, že jeden ze sedmi lidí v zadní části trupu ještě žije – byla to Vesna Vulovičová.
Může-li se někdo pochlubit tím, že k zázraku jejího přežití přispěl, byli to tehdejší lékaři v České Kamenici a Praze. Vulovičová utrpěla velmi těžká zranění (fraktura lebky, dvou obratlů, obou nohou), byla ochrnutá od pasu dolů, nicméně se ji podařilo nejen udržet při životě, ale po sérii operací i opět naučit chodit.
Vrátila se do Bělehradu, ke společnosti JAT, ale i když chtěla opět pracovat jako letuška, do vzduchu už ji nepustili. Stala se z ní národní hrdinka, vystupovala v televizi a později působila i v občanském odporu proti Slobodanu Miloševičovi. Zemřela v 66 letech v prosinci 2016. Tolik k zázraku a zápisu do knihy rekordů před 50 lety.
Ten příběh má ale i jiné stránky. Už tu, že za půlstoletí se nezměnil jeho narativ ani základní znaménka. Není to jako třeba s bratry Mašíny, povýšenými ze zločinců na hrdiny. Jugoslávské letadlo bylo a zůstává terčem teroristů. Českoslovenští lékaři byli a zůstávají významnými pomocníky zázraku. Ustašovci byli a zůstávají pachateli. Tolik příběhů z éry komunismu, kdy se role nemění celých 50 let, bychom asi moc nenašli.