PRAHA Výstavba větrných elektráren začíná v Evropě narážet na své limity. Až do loňska platilo, že výkon nově dokončených větrníků je vždy vyšší než v předcházejícím roce. Loni došlo ke změně - výkon dokončených větrných turbín meziročně klesl o desetinu.
Tempo výstavby polevilo zejména v zemích, které dosud tvořily klíčové trhy pro výrobce větrných turbín. Jak uvádí studie Evropské asociace pro větrnou energii, pokles se týká hlavně Německa, Španělska a Portugalska. „V uvedených zemích již vzniká problém s nedostatkem vhodných ploch. Další růst bude možný jen díky odstavování starších větrných elektráren a jejich náhradou za nové elektrárny s vyšším výkonem,“ říká předseda České společnosti pro větrnou energii Michal Janeček.
Větrný boom se naopak šíří směrem na východ. Výrazný nárůst investic do větrných parků zaznamenává Polsko, Rumunsko a Bulharsko. Na vývoji v Rumunsku má svůj podíl i ČEZ, který loni uvedl do provozu 120 větrných turbín o výkonu 300 megawattů v Dobrudži na jihovýchodě země.
Nárůst se však netýká všech nových členských zemí Evropské unie. Například v České republice loni přibylo jen 11 větrných elektráren o instalovaném výkonu 23 megawattů. „Letos to zřejmě bude podobné, přírůstek bude do 30 megawattů,“ uvedl Michal Janeček. Stále víc se staví na moři Kromě expanze na východ roste ještě jedna část trhu - větrné parky umístěné na moři, přesněji řečeno u pobřeží nebo na mělčinách. Loni přibylo 308 takových větrných turbín o celkovém výkonu 883 megawattů, což představuje meziroční zvýšení o víc než 50 procent.
Zájem o výstavbu větrných parků na moři rozhodně neklesá. Například Francie nedávno oznámila plán umístit během pěti let na moři 600 větrných turbín o výkonu 3000 megawattů, Británie výhledově počítá s výkonem až 32 tisíc megawattů umístěných v okolních mořích.
Navzdory zpomalení u větrných elektráren byl loňský rok rekordní. Do provozu byly v zemích Evropské unie uvedeny nové elektrárny o výkonu přes 55 tisíc megawattů, přičemž běžný přírůstek se pohybuje od 15 do 25 tisíc megawattů. Jen pro představu, instalovaný výkon všech elektráren v Česku dosahuje v součtu 19 tisíc megawattů.
Největší zájem je o plyn Podle studie Evropské asociace pro větrnou energii se na loňském nárůstu podílel zejména neobvykle vysoký počet dokončených plynových a paroplynových elektráren.
Elektrický výkon těchto zdrojů loni dosáhl rekordních víc než 28 tisíc megawattů. „Plyn je relativně levný. Pomáhají mu také změny v legislativě, které znevýhodňují investice do uhelných elektráren. Stačí jmenovat emisní povolenky nebo zpřísnění emisních limitů od roku 2016,“ řekl LN jednatel poradenské firmy ENA Jiří Gavor.
Plynové turbíny je navíc nutné stavět i s ohledem na rozsah větrných a solárních elektráren. Jejich výkon je v čase nestabilní a k vyrovnávání nesouladu mezi výrobou a spotřebou elektrické energie jsou plynové elektrárny ideální.
Evropu navíc zasáhl solární boom. Právě v tomto případě se na přírůstku výrazně podílelo i Česko. Pokud v celé EU přibyly solární panely o výkonu zhruba 12 tisíc megawattů, každý desátý z nich byl umístěn na území České republiky.
V útlumu naopak zůstává jaderná energetika. V posledních třech letech nezahájil v Unii provoz ani jeden nový jaderný blok. Z určitému malému nárůstu došlo jen díky investicím do navyšování výkonu stávajících jaderných elektráren. Mezi společnosti investující do optimalizace provozu starších jaderných bloků patří například i ČEZ a Slovenské elektrárne.
***
Přírůstek výkonu plynových a paroplynových elektráren v EU v minulém roce třikrát převýšil přírůstek výkonu větrných elektráren.
Přírůstek nových elektráren v EU (megawatty instalovaného výkonu)
plynové 6630 28 280
solární 4720 12 400
větrné 10 163 9259
uhelné 2406 4056
ostatní 2443 1325
Výkon větrných elektráren k 1. 1. 2011 (megawatty instalovaného výkonu)
Německo 1493 27 214
Německo 1516 20 676
Itálie 948 5797
Francie 1086 5660
Británie 962 5204
Dánsko 327 3752
Portugalsko 345 3702
ČR 23 215
Zdroj EWEA
