Když vám vznikne nárok na vyplácení dávek z penzijního připojištění, máte obecně dvě možnosti. Buď si nechat naspořené prostředky vyplatit najednou, nebo se rozhodnout pro vyplácení doživotní penze.
Hlavní úlohu v rozhodování pro tu kterou variantu hraje vedle porovnání výše jednorázového vyrovnání s pravidelnými měsíčními dávkami také doba, po kterou si klient myslí, že bude žít.
Doživotní penzi chce jen pět procent lidí
V současnosti padá v převážné většině případů volba na jednorázové vyrovnání. Výplatu doživotní penze volí pouze necelých pět procent klientů. Důvod je prozaický. Penzijní fondy fungují v ČR relativně krátce a lidé, kteří již dosáhli důchodového věku, v nich spořili jen několik let. Jejich úspory nemohly za tak krátkou dobu dosáhnout takové výše, která by výplatu doživotní renty zvýhodňovala před jednorázovou výplatou.
S vysokou pravděpodobností se ale dá předpokládat, že se situace během 10 až 15 let změní a doživotní penzi začne upřednostňovat více účastníků penzijního připojištění. Prognózy hovoří o 30 až 40 procentech klientů.
Obrat způsobí zejména skutečnost, že do penze budou odcházet lidé, kteří si v penzijních fondech spořili třicet a více let. Jejich finanční prostředky budou dosahovat takové výše, že doživotní penze v měsíčním vyjádření bude odpovídat jejich představě. Penzijní připojištění se tak stane podstatným zdrojem příjmů pro udržení dosavadní životní úrovně i v důchodu. Výpočet výše doživotní renty se odvíjí od střední délky života, která je v době uzavírání smlouvy o penzijním připojištění aktuální. Čas od času se objevují informace, podle kterých fondy v minulosti prováděly špatné výpočty. Tudíž prý hrozí, že v budoucnu nebudou schopny dostát svým závazkům ve vyplácení doživotních rent kvůli tomu, že střední délka života se zvyšuje.
Je sice pravdou, že se střední délka života rok od roku v České republice zvyšuje. Je však třeba si uvědomit, že stále doháníme „deficit“, který byl pro ČR typický v dobách minulého režimu. Střední délka života v západních zemích je již několik let víceméně stabilní.
Lze tedy předpokládat, že v okamžiku, kdy Západ dostihneme, zůstane střední délka života na víceméně stabilní úrovni také u nás. Ukvapené závěry týkající se potenciální neschopnosti penzijních fondů dostát svým závazkům tak nemají příliš reálné opodstatnění.
O autorovi| PAVEL NĚMEC, Autor je výkonným ředitelem pro obchod a marketing Penzijního fondu České pojišťovny
