PRAHA Sotva se stal Václav Klaus podruhé prezidentem, už se řeší problém, kdy se vlastně ujme své nové pětileté funkce.
Přesněji řečeno: problém řeší šéf Poslanecké sněmovny Miloslav Vlček (ČSSD), který podle ústavy rozhoduje o termínu prezidentského slibu.
Klausovo první funkční období končí podle Vlčka v pátek 7. března o půlnoci.
Šéf sněmovny, který podle svých slov ze zákona nemůže Klause připravit o část prvního volebního období, by prezidentskou inauguraci proto raději přesunul na další týden, začínající v pondělí 10. března.
Sobota a neděle podle Vlčka „nepřichází v úvahu“.
Minimálně jeden víkend by tak Češi postrádali oficiální hlavu státu, o jejíž pravomoci by se podělili právě předseda sněmovny Vlček a premiér Mirek Topolánek.
Prezident se ujímá podle ústavy funkce nikoli v den zvolení, ale až po složení slibu před zákonodárci obou komor ve Vladislavském sále Pražského hradu.
„Chci se o tom teprve poradit s právníky,“ řekl včera LN Vlček s tím, že má svůj poslanecký den na Moravě a jasno by v otázce jmenování prezidenta měl mít až dnes.
Prezidentův tiskový mluvčí Petr Hájek považuje Vlčkův úsudek za chybný. Klaus by podle něj mohl v klidu složit prezidentský slib v pátek 7. března.
„Prezidentův mandát podle mě vyprší ne sedmého o půlnoci, ale o den dříve. To je však otázka právního rozboru,“ řekl LN prezidentův mluvčí Hájek.
Jakkoli jde o silně hypotetickou otázku, v době prezidentského „bezvládí“ by si Miloslav Vlček s Mirkem Topolánkem užili pár hodin lákavých pravomocí.
Premiér by podle ústavy velel ozbrojeným silám, mohl udělovat amnestii či jmenovat nové soudce. Šéf sněmovny by měl dokonce právo odvolat vládu či rozpustit sněmovnu. Odborníci na ústavní právo se většinou shodují, že šéf sněmovny nemá s termínem prezidentského slibu otálet. „Je lépe to (mandát) zkrátit o jeden den než být dva dny bez prezidenta,“ domnívá se právník Václav Pavlíček.
Pokračování na straně 2
Víkend bez hlavy státu? Termín slibu určí Vlček
Dokončení ze strany 1
Podle experta na ústavní právo Jana Filipa z Masarykovy univerzity by znovuzvolený prezident, který si sám předává funkci, mohl složit prezidentský slib dříve. Jak Filip napsal v Časopise pro právní vědu a praxi, alespoň jednou takhle postupovali Tomáš Garrigue Masaryk, Antonín Novotný a Gustáv Husák. Tím si ovšem sami zkrátili dobu, po kterou mohli prezidentskou funkci vykonávat.
Plán na „vystěhování Klause z Hradu“ vymyslel už před několika měsíci poslanec ČSSD a bývalý ministr zdravotnictví David Rath.
Ten tehdy navrhl posunout termín prezidentské volby co nejvíc dozadu, aby byl Václav Klaus případně zvolen až po vypršení jeho prezidentského mandátu. Sociální demokracie by tak Václava Klause ponížila i v případě jeho zvolení.
S odsunutím prezidentského slibu však Rath nesouhlasí. Jak včera uvedl pro LN, k návrhu na posouvání termínu prezidentské volby ho tenkrát vedly zcela jiné důvody. Chtěl, aby oba kandidáti na prezidenta měli stejné podmínky při financování své kampaně. „Václav Klaus dělal tehdy kampaň, nebo spíš PR, za hradní peníze. Ze státního rozpočtu si jezdil na schůzky s lobbistou Surňakem, kdežto Jan Švejnar si hradil kampaň sám a stával se terčem kritiky a spekulací, kde na to bere,“ řekl včera LN exministr zdravotnictví, podle kterého by bylo zbytečností se složením prezidentského slibu otálet.
***
Podle experta na ústavní právo by znovuzvolený prezident mohl složit prezidentský slib dříve
