Jeho květ přežívá pouze jediný den a v plné kráse se podle botaniků ukáže světu pouze několik hodin, a to ještě často za tmy. „Kvete jednou za rok sněhově bílými vonnými květy, které rozkvétají v noci. Květ vydrží několik hodin, maximálně však dva dny, kdy přechází do tmavě růžových odstínů,“ popsala vedoucí sbírkových skleníků Výstaviště Flora Olomouc Helena Kalusová. Leknín nazývaný podle královny Viktorie latinsky Victoria regia je jedním z jejich nejvzácnějších exponátů.
Listy leknínu dosahují v jeho bolivijské domovině velikosti až dva metry v průměru a unesou ležícího dospělého člověka. Tamní lidé proto rádi vyprávějí, že na silných listech našli domorodci útočiště a záchranu před dravými aligátory. V tuzemsku botanici nemají na menší listy obavy položit malé dítě.
Zatímco v domovině je leknín vytrvalou rostlinou, v našich klimatických podmínkách kvůli nedostatku slunečního světla v zimních měsících musí být rostlina každoročně pěstována ze semen. Podobně je tomu také jinde v tuzemsku včetně brněnské botanické zahrady, kde viktorii úspěšně množí.
Původem jihoamerickou viktorii s našimi zeměmi pojí osobnost jejího objevitele. Botanik Tadeáš Haenke, který ji v roce 1801 poprvé popsal v močálech bolivijské řeky Mamoré, byl totiž původem Čech.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
