V souvislosti s případem týraných dětí v Kuřimi se podařil příslušným orgánům, tedy policii, státnímu zastupitelství a odboru sociálněprávní ochrany dětí a mládeže, husarský kousek. Na místo toho, abychom se dozvěděli, kde jsou chyby ve výkonu jejich pravomocí, jak chtějí zlepšit svoji práci a potrestat jednotlivá selhání, podařilo se zejména represivním složkám najít hlavního viníka všeho zla, Barboru Škrlovou.
Je dlužno podotknout, že se tak děje za soustavného selhávání žurnalistů, kteří místo aby hledali problém tam, kde je, nás stále zásobují nejnovějšími „informacemi“ o paní Škrlové.
Vždyť je to absurdní. Paní Škrlová je již nyní odsouzena za svoji hloupost, že uvěřila českým orgánům a dobrovolně se vrátila do Česka jako svědkyně, aby byla posléze obviněna ze spáchání všeho možného a šoupnuta do vazby, kde si odpykává svůj trest bez soudu už čtvrtým měsícem.
Pokračování na straně 10
Vina Barbory Š. aneb Klokánek...
Dokončení ze strany 1
Divím se, že někdo je ochoten se smrtelně vážnou tváří tvrdit, že její zásadní zločin spočívá v tom, že oklamala Klokánek vydáváním se za někoho jiného. Poškozování cizích práv totiž představuje závažné snížení něčí důstojnosti nebo oklamání někoho vedoucí ho k jednání, které je ve své podstatě nesmyslné. Tedy třeba když voják uposlechne rozkaz domnělého nadřízeného v uniformě plukovníka, ačkoliv dotyčný přikazující na vojně třeba vůbec nebyl a jenom si z něj vystřelil. Trestným činem poškozování práv ale není a nikdy být nemůže, že paní Škrlová poukázala na hloupost a neuvěřitelnou lajdáckost vševládné instituce jménem Klokánek.
Stěží mohu uvěřit tomu, že v tak závažném případu nikdo svěřené děti nehlídá a že paní Škrlová je schopná oklamat opravdového profesionála a úspěšně se vydávat za dítě. Prostě Klokánek není žádný státní úřad, je to jen soukromá instituce, která vykonává sice záslužnou činnost, ale má tendenci se chovat jako hysterická matka po rozvodu, abych použil slova veřejného ochránce práv. Klokánku je nepřímo podsouván status jakéhosi veřejného činitele hodného autority, již si ale nezasloužil. Chyby dělá každý a je na Klokánku, aby se z nich poučil a příště je nedělal, ne aby křičel „někdo ze mě udělal hlupáka“.
Nicméně naprosto zásadní bylo a je selhání policie, která by si mohla ušetřit veškerou blamáž s naháněním paní Škrlové, kdyby děti hlídala a stála v osudnou noc před Klokánkem. O tom jsme se ale nic nedozvěděli, žádný všetečný novinář neotravuje velicí důstojníky dotazy.
Orgány činné v trestním řízení si uložily bobříka mlčení, jako premiér Zeman blahé paměti, a vše je OK. Na scéně zůstává jen paní Škrlová, která zažívá výkon spravedlnosti in natura. Obávám se, že mi nikdo není schopen vysvětlit, proč formálně nevinný člověk žije za zamřížovanými okny a jeho rodina s ním může mluvit tři hodiny jednou za měsíc.
Obzvlášť výživné je, že když se paní Škrlová chce svěřit novinářům (nezapomínejme, že je nevinná, tak proč by nemohla mluvit, s kým chce, a veřejné mínění přece nemůže soud ovlivnit), nemůže dát rozhovor na kameru, protože to nikdo nechce dovolit a v řadě neformálních souhlasů jednotlivých dotčených osob to zakáže soudce. Písemný doklad o tom nikde nenajdete, žádné rozhodnutí se nevydává. To bude možná tím, že lze těžko na papír napsat, ona je sice nevinná, žádné ovlivňování svědků nehrozí, ale to je jenom formální frázička – nevinnost – prostě už je v base, tak co by jsme jí dovolovali mluvit s novináři, nebo snad dokonce nechat se natáčet.
Typická česká pomsta a ostuda Shrnuto a podtrženo. Je celkem jedno, jestli je Barbora Škrlová oběť, pachatel, či obojí, ale do České republiky přijela dobrovolně jako svědek, aby tady byla uvržena do vězení, přičemž jejím korunním zločinem má být oklamání soukromého útulku pro upuštěné děti tím, že se vydávala za někoho jiného, aniž by v této souvislosti komukoliv vznikla škoda, ať už faktická nebo morální, nebo byl neprávem veřejně dehonestován.
To se máme příště bát říct o spolku zahrádkářů, že jejich hlavním zájmem je buzerovat sousedy? Bude to také trestný čin? A jak je to s vazbou pro nevinné? Opravdu jsem omezován co nejméně? Můžu telefonovat a mluvit s rodinou, jak chci? Proč jsem za mřížemi, když jsem vyslyšel výzvu státu a dobrovolně jsem přišel svědčit?
Jednání dotčených orgánů vůči paní Škrlové zavání typickou českou ostudou a spíše pomstou než snahou o případné potrestání možného viníka.
***
Chyby dělá každý a je na Klokánku, aby se z nich poučil a příště je nedělal, ne aby křičel
Názory v této rubrice nemusejí vyjadřovat stanovisko redakce
O autorovi| Václav Vlk, advokát
