PRAHA Ekonomická krize již v Česku propukla naplno. Strašákem se stala pro více než tři čtvrtiny Čechů. Ti věří, že nejlepším receptem pro její překonání je spolupráce států v rámci Evropské unie, a jako řešení odmítají šrotovné. Vyplývá to z výsledků šetření, které pro Lidové noviny uskutečnila firma GfK.
Podle průzkumu, který byl proveden na vzorku tisíce respondentů různých věkových skupin na celém území státu, vnímá hospodářský pokles jako reálné nebezpečí 78,6 procenta dotázaných. Většina z nich, přes 38 procent, přitom připouští, že krize je zatím přímo neohrozila, avšak obávají se budoucího vývoje. Podle nedávno aktualizované prognózy ministerstva financí by domácí ekonomika měla letos klesnout o 4,3 procenta a pokles by měl skutečně pokračovat i v příštím roce. Na konci roku 2010 by hrubý domácí produkt země měl vykazovat pokles 0,5 procenta.
Krize se nejvíce bojí podnikatelé, nejméně studenti Obavy z budoucího vývoje hospodářství, resp. z jeho dopadu na vlastní osobu, vyjadřují více ženy (42 procent) než muži (34 procent). Překvapivé může být zjištění, že ohroženi krizí se více cítí plně zaměstnaní lidé (42 procent) než lidé s částečným pracovním úvazkem (24 procent) či nezaměstnaní a důchodci (34,5 procent). Naopak nejmenší obavy vyjádřili studenti.
Negativní dopady, které se projevily zejména ztrátou pracovních míst, pocítili lidé ve výrobě (14 procent), resp. nezaměstnaní (56 procent). Míra nezaměstnanosti v Česku dosáhla na počátku října 8,6 procenta. Částečně na propad hospodářství doplatili i podnikatelé, kterým výrazně ubyly zakázky.
Důvody krize v Česku?
Globalizace, manažeři, politici Snad nejvíce se lidé liší v otázce, co zapříčinilo, že hospodářská krize dorazila i do Česka. Většina respondentů vyjádřila názor, že krizi nešlo v důsledku globalizace světové ekonomiky předejít a krátká je na ni jakákoliv vláda. K tomuto názoru se přiklánějí hlavně vzdělanější lidé (přes 50 procent z nich má vysokoškolské vzdělání) a také lidé z vyšších příjmových skupin (měsíční příjem 77 procent z nich přesahuje 50 tisíc korun).
Naopak 32 procent respondentů připustila, že za současný pokles hospodářského výkonu země mohou i konkrétní vlády. Středopravicovou vládu Mirka Topolánka označují jako hlavního viníka krize v Česku zejména lidé s nižším vzděláním (přes 20 procent z nich dosáhlo pouze základního vzdělání) a také lidé s nižšími příjmy (měsíční příjem 21 procent respondentů nepřesahuje 10 tisíc korun).
Překvapivě velké procento lidí (34 procent) uvádí, že k prohlubování krize v Česku přispělo i kontroverzní chování manažerů velkých firem, kteří se prý uchylují k podvodům a rozkrádání aktiv. Takový názor zastávají především lidé s nižším vzděláním. Respondenti s vyšším vzděláním i příjmy zase uvádějí, že domácí ekonomika není vůči krizi dostatečně odolná kvůli chybné hospodářské politice předchozích vlád sociální demokracie. Nejvíce je ČSSD vyčítáno zadlužování země v době hospodářského růstu, kvůli kterému nyní vláda nedisponuje dostatečnými rezervami pro boj s krizí.
Téměř třetina respondentů se vyslovila pro to, aby stát podpořil firmy prostřednictvím snížení daní, resp. investiční poptávkou, a to i za cenu dalšího navýšení státního dluhu. Jak z krize? Spolupracovat s EU, vyhnout se šrotovnému Rozdílné názory panují i v přístupu k řešení krize. Obecně převažuje názor, že nejefektivnější je spolupráce států EU, kterou doporučují zejména lidé s vysokoškolským vzděláním (39 procent). Sílí i volání po větších zahraničních pobídkách pro zahraniční investory, které zaznívají zejména z oblastí s průmyslovými zónami – nejvíce z Plzeňského kraje. Velmi málo příznivců má zavedení tzv. šrotovného. Podporuje ho pouze 9 procent všech respondentů.
