Když před dvěma týdny v jedné malé křesťanské komunitě na Floridě „odsoudili“ korán k upálení, všiml si toho málokdo. Když se ale uplynulý pátek tato zpráva dostala při modlitbách k afghánským muslimům, vypukly krvavé protesty.
KANDAHÁR/PRAHA Na počátku byl jeden spálený korán před pár desítkami přihlížejících. A na konci je po včerejšku již nejméně 24 mrtvých a dá se předpokládat, že to nebude bilance konečná.
Afghánští muslimové – podle všeho pohánění radikály, ne-li přímo fundamentalisty z hnutí Taliban – se cítili natolik dotčeni činem floridského pastora Terryho Jonese, že v několika městech rozpoutali násilné protesty. Hned po pátečních modlitbách v severoafghánském Mazáre Šarífu brutálně napadli pracovníky zdejší mise OSN, sedm jich povraždili a životem zaplatilo i sedm útočníků. A násilnosti pokračovaly i o víkendu.
V sobotu při krvavých protestech tentokrát v jihoafghánském Kandaháru zahynulo deset lidí, z toho dva policisté. A další dva strážci pořádku byli zabiti včera při dalších násilnostech opět v Kandaháru, který býval baštou Talibanu. Protesty, byť relativně klidnější, byly hlášeny i z dalších měst včetně Kábulu, v sobotu se pak v afghánské metropoli stala terčem sebevražedného teroristického útoku základna sil NATO.
Pro radikální muslimy je viník jasný: pastor Jones, který ve své malé křesťanské komunitě ve floridském Gainesville zorganizoval „soud“ nad koránem a přihlížel pak podpálení svaté knihy muslimů. Jones podpálení koránu už jednou plánoval – loni na výročí útoků z 11. září, pak si to ale nechal rozmluvit, mimo jiné po osobním telefonátu od amerického ministra obrany Roberta Gatese. Nyní chtěl zorganizováním „soudu“ poukázat na totéž: „Rozhodli jsme se upálit korán na protest proti radikální povaze islámu,“ vysvětlil svůj čin v rozhovoru pro americkou televizi ABC. Obětí násilných protestů lituje, vinu ale necítí – prý se jen ukázalo, že měl s výtkami vůči islámu pravdu.
Za viníka jej ovšem nepovažují pouze radikální muslimové, ale i mnozí západní politici. Americký prezident Barack Obama se ještě snažil reakci vyvážit: „Znesvěcení jakéhokoliv posvátného textu včetně koránu je činem extrémní nesnášenlivosti a bigotnosti,“ uvedl v sobotu večer ve svém prohlášení, kde ovšem i dodal: „Nicméně reagovat útočením na nevinné lidi a jejich zabíjením je odporné a uráží to lidskou slušnost a důstojnost.“ Ještě ostřejší slova – tedy v reakci na spálení koránu – volil velitel spojeneckých sil v Afghánistánu, americký generál David Petraeus, který mluvil o „nenávistném, nesnášenlivém a extrémně neuctivém“ činu floridského pastora.
Karzáí: Ať to odsoudí Kongres Avůbec nejdál ze západních přestavitelů zašel šéf tamní mise OSN, diplomat se švédsko-italskými kořeny Staffan de Mistura: „Nemyslím, že bychom měli vinit jakéhokoliv Afghánce,“ prohlásil v reakci na páteční zmasakrování členů své mise. „Měli bychom vinit člověka, který za zrodem této zprávy stál – toho, který spálil korán.“
A stranou nezůstal ani afghánský prezident Hamíd Karzáí, který je navzdory množícím se výtkám stále podporován Západem. Jednak to byl podle agentur on, kdo společně s duchovními zprávu o spálení koránu šířil tím, že tento čin kritizoval. A včera pak Karzáí vyzval americký Kongres, aby pastorův čin veřejně odsoudil a zajistil, aby se nic podobného už neopakovalo.
***
Urážky a „urážky“ * Znesvěcení koránu považují muslimové za mimořádné urážlivé. Zvláště radikálové v jejich řadách to zároveň využívají k výpadům proti křesťanům, Západu či obojímu. Násilné protesty zažil Afghánistán již loni v lednu v provincii Hílmand, nepokoje kvůli údajnému hanobení koránu vypukly i v únoru 2006 v Nigérii. * Občas jsou tyto reakce založeny na nepravdivých zprávách. Americký časopis Newsweek například v roce 2005 přišel s tvrzením, že vojáci na základně Guantánamo spláchli korán do záchodu. V několika muslimských zemích vypukly násilné protesty, později se ale ukázalo, že zpráva Newsweeku byla nepodložená. Podobné to bylo předloni v pákistánské Godžře, kde bylo zabito osm křesťanů. šek, čtk
Poznámku k tématu čtěte na straně 10
