„V Číně nejspíše při zkoumání obsahu bílkovin v mléce využívají metodu, při níž se vzorek spálí a titrací se pak stanoví obsah dusíku. Právě melamin je na dusík velmi bohatý, tvoří asi dvě třetiny hmotnosti této organické sloučeniny,“ vysvětluje docent Ladislav Čurda z Ústavu technologie mléka a tuků VŠCHT v Praze.
Dále však upozorňuje, že koncentrace melaminu zjištěné v mléce naznačují spíše jiný způsob kontaminace. Bílkovin jsou v litru mléka řádově gramy, melaminu byly nalezeny miligramy. Tak malé množství by zředění příliš nezamaskovalo. „Spíše se domnívám, že ke kontaminaci mléka došlo už u zemědělců, mlékárny ho pak jen naředily,“ spekuluje Ladislav Čurda. Melamin totiž vzniká také při trávení v těle savců, kteří s rostlinnou potravou zkonzumovali i pesticid cyromazin.
Patrně z pšeničného lepku a rýžové moučky se melamin už jednou do potravy dostal, naštěstí jen do zvířecí. Začátkem roku 2007 byl objeven v konzervách pro psy a kočky, dovážených do Spojených států z Číny. Jen v USA uhynulo následkem jejich konzumace několik set domácích zvířat. A podezřelé otravy psů a koček byly hlášeny i z jiných koutů světa.
„U nás se ředění mléka vodou kontroluje pomocí bodu mrznutí. Takový rozbor by se přídavkem melaminu obelstít nedal,“ podotýká docent Čurda. K zamaskování ředění mléka lze využít i další postupy. Použije se třeba levnější bílkovina - místo mléčné například sójová. Pokud není člověk alergik, nemusí mu to ale způsobit vážnější problémy.
