NEW YORK Výzkumy amerických vědců naznačují, že chemické sloučeniny obsažené v červeném víně by jednou mohly pomoci udržet srdce „geneticky mladé“. Konkrétně jde o sloučeninu zvanou resveratrol. Podle expertů z Univerzity Wisconsin Madison by mohla v srdečních genech zastavit změny spojené se stárnutím. Účinky resveratrolu, popsané v časopise PLOS One journal, jsou zřejmě stejné jako při dodržování nízkokalorických diet. Ty, jak známo, prodlužují život. Experti ale zároveň varují, že jen samotné pití vína efekt nepřinese.
Resveratrol se vyskytuje hlavně v červeném vínu, v grepech, granátových jablkách a v menším množství také v bílém víně. Tato látka se pro své antioxidační a antibakteriální účinky používá jako doplněk stravy. Kdo by chtěl nicméně dosáhnout kýžených účinků, musel by pít doslova desítky litrů vína.
Resveratrol bývá také uváděn jako příčina takzvaného francouzského paradoxu - Francouzi se dožívají relativně vysokého věku, a to bez ohledu na stravu bohatou na živočišné tuky. Také se traduje, že sklenka červeného vína k jídlu pomáhá bojovat proti srdečním chorobám.
Přirozený proces stárnutí u zvířat i člověka se projevuje ve změnách tisíců genů. A i když neznáme přesné následky všech těchto změn v expresi genu (tj. převedení v genu uložené informace v buněčnou strukturu nebo funkci), celkově podle všeho přispívají k obecnému ochabování organismu. Myši, dotované resveratrolem, měly změn v expresi genu méně než hlodavci, kteří ho nekonzumovaly. Výzkumníci se domnívají, že právě toto je faktor, který studie o chemických sloučeninách přibližuje více spotřebitelské realitě v případě lidí středního věku.
Vědci také upozorňují na podobnosti mezi změnami exprese genu při podávání resveratrolu s těmi, které byly zaznamenány u myší, jež „držely“ nízkokalorickou dietu. To jen oživilo spekulace, že aplikace chemických sloučenin by mohla mít stejný efekt.
Závod metabolismu s časem Mnoho zvířat, která z různých důvodů podstoupí radikální „kalorické omezení“, žije déle. Doktor Tomas Prolla, jeden z autorů studie, tvrdí, že u lidí je to obdobné a že by to mohlo do sebe zapadat.
„Musí existovat asi několik hlavních biochemických cest, které kalorické restrikce aktivují. Ty pak následně aktivují mnoho dalších směrů. A resveratrol podle všeho tyto hlavní cesty aktivuje také,“ řekl BBC.
Ovšem nic z toho nemusí být dobrá zpráva pro milovníka vína. Doktorka Louise Connelyová z Imperial College zkoumala vlivy resveratrolu na plicní choroby. Zjistila, že chemikálie nezůstávají v lidském těle dost dlouhou dobu na to, aby měly nějaký efekt.
„Molekula resveratrolu je z krevního řečiště velmi rychle odstraněna při látkové výměně v játrech. Aby to mělo nějaký účinek, museli byste pít galony litrů vína, a to se zase nedoporučuje.“ Podle doktorky Connelyové lze tyto zkušenosti zužitkovat pro lidstvo jedině tím, že bude vyvinuta chemická sloučenina, která tento problém překlene.
