Jazyk má mnoho funkcí. Různé jazykovědné školy se samozřejmě liší v jejich výčtu, ale jednou z funkcí, na nichž se shodují, je funkce ovlivňování příjemce. Bývá nazývána různě: Pražský lingvistický kroužek ji nazývá funkcí apelovou, významný jazykovědec 20. století Roman Jakobson hovoří o funkci konativní, někdy bývá nazývána přesvědčovací nebo agitační (slovo oblíbené zejména v dobách doufejme minulých). V tržním prostředí je samozřejmě ovlivňovací funkce jazyka stále významnější. Ovlivňovat můžete diváka, posluchače, čtenáře, ale i partnera, potenciálního partnera, zákazníka, voliče...
Jedna televize tak nedávno děsila diváky informací, že „v Jablonci ještě včera odstraňovali čtvrt tisíce stromů“ (rozuměj: dvě stě padesát stromů). Ovšem zmínka o řádech tisíců, byť jde o čtvrtinu jednoho, zní rozhodně líp. Je to jako nákup v supermarketu užívajícím nespravedlivého označení baťovské ceny (neboť tento princip dnes úspěšně používá možná půl stovky procent obchodů) - zakoupíte si deset věcí, jejichž cena končí devítkou, a při placení se pak nestačíte divit.
Internetem koluje vtipný slovník zamlžování v životopisech nebo inzerátech. Přečteteli tedy například v seznamovacím inzerátu v rubrice Alkohol „občas si dám“, rychle pelašte pryč a hledejte si jiného partnera než toho notorika, co každý večer uniká před životem do hospody. Štěstí byste s ním neudělali -prchal by i před vámi.
Nejúspěšnější v tomto směru jsou tvůrci reklamních, propagačních a PR materiálů. Zde je pravidlem číslo jedna nikdy neříci nic negativního. Pokud se tedy v nabídce excelentních a drahých produktů vyskytne nějaký neprodejný nebo nekvalitní, bude označen například „pro nenáročnou klientelu“. Nástroj „pro univerzální použití“ si můžete přeložit také jako „naprosto k ničemu se nehodící“. Vedle uvedených eufemismů je ale v této oblasti stejně důležitý i jejich opak - přehánění. Někdy tak vznikají docela zábavné texty. V recenzi automobilu se dočtete: „Polohovací opěrka hlavy ještě zvyšuje již tak nadstandardní komfort sezení.“ Mou kamarádku nedávno rozhořčil nález synových časopisů pod prádlem ve skříni. Byly to plátky pro lidi se speciální úchylkou - vášnivé cyklisty. „To je věda!“ křičela - stejně jako já odkojená Eskami a Ukrajinami, koly, která měla asi osm součástek a občas nejezdila ani z kopce. „Tam je napsáno,agresivní design‘, a přitom je to takhle malá tyčinka!“ Na hraně pravdivosti se tak občas pohybují i novinové titulky a tzv. poutáky nebo pásky v horní části titulní strany, jejichž „nezanedbatelnou úlohou je přilákat čtenáře...“. Nakonec, podívejte se na titulek tohoto článku. Nečetli jste jen kvůli němu? A co vlastně vypovídá o obsahu?
O autorovi| ONDŘEJ TUČEK, jazykový redaktor LN
