Jednotlivé modely v různé míře kombinují dva cíle: posílení vítězné strany ve volbách a posun k přísněji poměrnému způsobu rozdělení mandátů, který by byl výhodnější pro malé strany. Právě tyto požadavky stanoví i koaliční dohoda ODS, KDU-ČSL a Strany zelených.
"Redukovali jsme počet variant, necháme připravit detailní legislativní znění a teprve potom povedeme politickou diskusi v koalici i napříč sněmovnou i Senátem," uvedl po jednání vlády premiér Mirek Topolánek. Usnesení kabinetu přesto podle opoziční ČSSD znamená, že vláda chce o změnách jednat pouze sama a v zájmu koaličních stran.
Paroubek: Chceme celospolečenskou diskusi
"Naším zájmem, který my prosazujeme, je, aby k této věci proběhla celospolečenská diskuse," řekl Paroubek. Zvýhodňování vítězné strany se sociální demokracii nezamlouvá, protože by to podle Paroubka bylo proti principu rovnosti hlasů.
"Pokud by snad s tím tři (koaliční) strany přišly a pokud by se tato věc objevila ve schváleném znění zákona, říkám rovnou, že bychom to podrobili ústavní stížnosti," řekl Paroubek. Vyzval vládu, aby o změnách začala debatovat.
Změny volebního systému, o kterých vláda uvažuje, se nelíbí ani komunistům. "Je to pro nás těžko stravitelné, protože je to zvýhodnění silných stran," řekl předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik. Ve volebním systému by se podle něj neměly posilovat většinové prvky tím, že vítěz získá na úkor ostatních stran nějaký bonus.
Ubrat nebo přidat poslance?
Pokud chce vláda do budoucna předejít patovým výsledkům voleb, nabízí se podle Kováčika jednoduché řešení. "Stačí přidat nebo ubrat jednoho poslance, aby jich byl lichý počet," řekl.
K navrženým modelům mají výhrady i někteří poslanci ODS z vnitrostranické platformy kolem Vlastimila Tlustého. "Pro všechny vládní návrhy je společné, že se při přepočítávání hlasů ve druhém skrutiniu sdruží do volebního obvodu více krajů. To pokládám za naprosto nevhodné, protože poslanec by měl být vázán ke svému regionu," řekl poslanec ODS Jan Schwippel. Vláda by podle něj naopak měla počet volebních obvodů zvýšit, čímž by posílila většinové prvky volebního systému a zároveň zajistila přísněji poměrný přepočet hlasů na mandát.
Autoři návrhu změn volebního zákona se inspirovali volebními systémy, které používají či používaly jiné evropské země. Návrhy ještě před jednáním vlády posoudili ministři v anketě.
Vláda pro další práci nakonec vybrala skotskou variantu, která má dvě skrutinia. V prvním kole by se rozdělovaly mandáty na úrovni volebních krajů, ve druhém na celostátní úrovni. Krajských mandátů by bylo 175, celostátních 25. Při rozdělení celostátních mandátů by byl zvýhodněn vítěz voleb tím, že by mandáty získával podle jiného klíče než ostatní strany.
Nizozemská či skotská varianta?
Skotská varianta v připomínkovém řízení nedostala od žádného ministerstva "červenou kartu" v podobě zamítavého stanoviska. Řecký model počítá s tím, že by se v prvním kole hlasy rozdělily na úrovni volebních regionů takzvanou Hagenbach-Bischoffovou metodou, která byla v Česku používána do roku 1998 a vede k přísněji poměrnému rozdělení mandátů než současný systém. Zbytek hlasů by buď připadl celostátně vítězné straně, nebo by zbytkové hlasy "posbírali" vítězové v jednotlivých volebních regionech.
Tato varianta dostala v ministerské anketě nejvíce hlasů, odmítl ji ale ministr vnitra Ivan Langer. U této varianty ministerstvo připraví ještě novou variantu založenou na jiném systému přepočtu mandátu.
Poslední z preferovaných variant - nizozemská - je specifická tím, že se podíl mandátů pro jednotlivé strany počítá v jediném celorepublikovém obvodu. To přináší vysokou míru proporcionality. Zvýhodnění vítěze voleb je zajištěno buď bonusem zhruba deseti mandátů, nebo takzvaným degresivním bonusem, který by se snižoval podle získaného procenta hlasů.
"Redukovali jsme počet variant, necháme připravit detailní legislativní znění a teprve potom povedeme politickou diskusi v koalici i napříč sněmovnou i Senátem," uvedl po jednání vlády premiér Mirek Topolánek. Usnesení kabinetu přesto podle opoziční ČSSD znamená, že vláda chce o změnách jednat pouze sama a v zájmu koaličních stran.
Paroubek: Chceme celospolečenskou diskusi
"Naším zájmem, který my prosazujeme, je, aby k této věci proběhla celospolečenská diskuse," řekl Paroubek. Zvýhodňování vítězné strany se sociální demokracii nezamlouvá, protože by to podle Paroubka bylo proti principu rovnosti hlasů.
"Pokud by snad s tím tři (koaliční) strany přišly a pokud by se tato věc objevila ve schváleném znění zákona, říkám rovnou, že bychom to podrobili ústavní stížnosti," řekl Paroubek. Vyzval vládu, aby o změnách začala debatovat.
Změny volebního systému, o kterých vláda uvažuje, se nelíbí ani komunistům. "Je to pro nás těžko stravitelné, protože je to zvýhodnění silných stran," řekl předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik. Ve volebním systému by se podle něj neměly posilovat většinové prvky tím, že vítěz získá na úkor ostatních stran nějaký bonus.
Ubrat nebo přidat poslance?
Pokud chce vláda do budoucna předejít patovým výsledkům voleb, nabízí se podle Kováčika jednoduché řešení. "Stačí přidat nebo ubrat jednoho poslance, aby jich byl lichý počet," řekl.
K navrženým modelům mají výhrady i někteří poslanci ODS z vnitrostranické platformy kolem Vlastimila Tlustého. "Pro všechny vládní návrhy je společné, že se při přepočítávání hlasů ve druhém skrutiniu sdruží do volebního obvodu více krajů. To pokládám za naprosto nevhodné, protože poslanec by měl být vázán ke svému regionu," řekl poslanec ODS Jan Schwippel. Vláda by podle něj naopak měla počet volebních obvodů zvýšit, čímž by posílila většinové prvky volebního systému a zároveň zajistila přísněji poměrný přepočet hlasů na mandát.
Autoři návrhu změn volebního zákona se inspirovali volebními systémy, které používají či používaly jiné evropské země. Návrhy ještě před jednáním vlády posoudili ministři v anketě.
Vláda pro další práci nakonec vybrala skotskou variantu, která má dvě skrutinia. V prvním kole by se rozdělovaly mandáty na úrovni volebních krajů, ve druhém na celostátní úrovni. Krajských mandátů by bylo 175, celostátních 25. Při rozdělení celostátních mandátů by byl zvýhodněn vítěz voleb tím, že by mandáty získával podle jiného klíče než ostatní strany.
Nizozemská či skotská varianta?
Skotská varianta v připomínkovém řízení nedostala od žádného ministerstva "červenou kartu" v podobě zamítavého stanoviska. Řecký model počítá s tím, že by se v prvním kole hlasy rozdělily na úrovni volebních regionů takzvanou Hagenbach-Bischoffovou metodou, která byla v Česku používána do roku 1998 a vede k přísněji poměrnému rozdělení mandátů než současný systém. Zbytek hlasů by buď připadl celostátně vítězné straně, nebo by zbytkové hlasy "posbírali" vítězové v jednotlivých volebních regionech.
Tato varianta dostala v ministerské anketě nejvíce hlasů, odmítl ji ale ministr vnitra Ivan Langer. U této varianty ministerstvo připraví ještě novou variantu založenou na jiném systému přepočtu mandátu.
Poslední z preferovaných variant - nizozemská - je specifická tím, že se podíl mandátů pro jednotlivé strany počítá v jediném celorepublikovém obvodu. To přináší vysokou míru proporcionality. Zvýhodnění vítěze voleb je zajištěno buď bonusem zhruba deseti mandátů, nebo takzvaným degresivním bonusem, který by se snižoval podle získaného procenta hlasů.
