Většina v Senátu je pro ČSSD nezpochybnitelným úspěchem a pro úřadujícího místopředsedu Bohuslava Sobotku ideálním odrazovým můstkem k definitivnímu získání předsednického postu na stranickém sjezdu. Víkendové urnobraní však přineslo několik témat, která by strana měla zohlednit. Například nakolik bude napříště partajní kandidátka průtokovým ohřívačem kádrů. Pánové Škromach či Palas sice uspěli, jiní jako Špidla či Mládek nikoli. ČSSD je stranou, která trik s mnohoobročníky a funkcionáři na nekonečně použití zkouší nejčastěji (např. Rath, Hašek či Emmerová). To ovšem zdaleka neznamená, že to bude podobně vycházet i nadále.
Jak neopomněl škodolibě poznamenat expředseda Paroubek, nyní musí strana voličům „vysvětlit“, že s reformami ze Senátu nic nenadělá. On sám by mohl vyprávět, jak si pohrával se senátními vety ve sněmovně, když společně s komunistickou stranou válcoval koaliční partnery. Abychom panu Paroubkovi oplatili stejnou mincí, musíme upozornit na fakt, že jeho hlas je hlasem ze záhrobí. Jakýkoli jeho návrat na vrchol stranické pyramidy je zásluhou volebního triumfu vyloučen. A to je vítězství nejen pro ČSSD.
