Španělští socialisté si oproti minulým volbám polepšili, dál se ale budou muset opírat o menší strany
MADRID Překvapení se nekonalo a španělští socialisté (PSOE) ve včerejším hlasování obhájili pozici nejsilnější strany. „S jistotou můžeme říct, že socialistická strana je vítězem,“ konstatoval generální tajemník PSOE včera večer před tisíci nadšených příznivců, kteří se shromáždili před madridským sídlem strany. Prakticky jisté ale je i to, že španělským socialistům premiéra Josého Luise Zapatera se nepodařila to, v co doufali: získat nadpoloviční většinu v dolní komoře parlamentu. Pokud se potvrdí předběžné výsledky, bude to znamenat, že vláda bude i v dalších čtyřech letech odkázána na podporu menších regionálních stran.
PSOE si přitom oproti minulým volbám polepšila. Její zisk se ve srovnání s rokem 2004 zvýšil o více než procento, měla by mít i tři křesla navíc. Na nadpoloviční většinu 176 mandátů ale ani tentokrát nedosáhla – podle předběžných výsledků jí k ní schází asi devět poslaneckých křesel.
Zapatera před čtyřmi lety vynesla k moci kritika lidovců tehdejšího premiéra Josého Maríi Aznara za reakci na teroristické útoky spáchané v příměstských vlacích v Madridu. Lidovci svalovali vinu na separatisty z organizace ETA, za útoky přitom stáli islámští extremisté.
I tentokrát se volby nesly ve stínu terorismu. Dva dny před hlasováním byl v Baskicku zastřelen bývalý socialistický radní Isaías Carrasco. Očekávalo se, zda se socialistům nevymstí smířlivější postoj vůči ETA. To se však nestalo. Jejich volební zisk odpovídá předvolebním průzkumům.
Další neznámou včerejšího hlasování byla volební účast. Pokud by přišlo volit málo lidí, těžili by z toho zřejmě lidovci, jejichž příznivci jsou považováni za disciplinovanější. Větší účast naopak mohla nahrát socialistům. S výzvou k účasti se ozvala i dcera zavražděného baskického politika, 19letá Sandra Carrascová. „Chci, abyste šli všichni k volbám,“ vzkázala Španělům mladá žena, jejíž tvář o víkendu plnila stránky místních novin. Byť se během dne objevovaly zprávy, že účast oproti minulým volbám poklesla, nakonec se hlasování z roku 2004 téměř vyrovnala. Předběžné výsledky hovoří o asi 75procentní účasti, před čtyřmi roky přišlo volit rekordních 75,66 procenta.
Slábnoucí ekonomika V předvolební kampani dominovaly obavy z poklesu výkonnosti španělské ekonomiky, na což poukazovali lidovci. Analytici předpovídají, že hospodářský růst dosáhne letos dvou procent, což je nejméně od počátku 90. let.
Nezaměstnanost, která loni dosáhla nejnižší úrovně za poslední tři desítky let, začala opět stoupat. Počet lidí bez práce vzrostl za rok o 300 000 na 2,3 milionu. Těžce zadlužené domácnosti se potýkají s růstem úroků u splátek a se stoupajícími cenami potravin a pohonných hmot.
Španělskou společnost také trápí rostoucí imigrace z Afriky, Jižní Ameriky a východní Evropy. V posledních osmi letech se přistěhovaly do země více než tři miliony cizinců. Pravice nabídla konzervativní linii imigrační politiky. Požaduje především, aby imigranti dodržovali španělské zákony a zvyklosti.
Socialisté označili tyto návrhy za xenofobní, v tomto bodu však lidovce podporuje 84 procent veřejnosti. Pravice také předhazovala vládě neúspěšný dialog s ETA, která loni ukončila příměří platné od roku 2006.
***
Jak dopadly volby
strana křesel
socialisté (PSOE) 167
lidovci (PP) 155
Katalánci (CiU) 10
Baskové (PNV) 6
komunisté (IU) 3
katal. levice (ERC) 3
Údaje jsou založeny na sečtení 89 procent hlasů. Dolní komora parlamentu má celkem 350 křesel.
