Pokračování na straně 2
Dokončení ze strany 1
Brusel se snažil přesvědčit Prahu, aby premiér Mirek Topolánek během své návštěvy USA na konci února nepodepisoval „memorandum o porozumění“ - dokument, kterým česká vláda slibuje nová bezpečnostní opatření Washingtonu výměnou za zrušení víz a který podle komise bude po českém souhlasu vnucen zbytku unie. Vondra jakýkoli ústupek Bruselu vyloučil.
„Jsme v poslední fázi vyjednávání o memorandu, komisi to jen sdělíme,“ řekl před schůzkou s Frattinim. Po ní nicméně zavládl klid. Do té míry, že Frattini připsal Česku učebnicovou roli v kauze víz. „České memorandum by se případně mohlo stát vůdčím příkladem pro ostatní,“ řekl Abbing.
Otočka se vysvětluje dvojím: jednak prohlášením Vondry, že memorandum je „politický slib“, a ne „právní závazek“.
Zda to znamená, že Češi počítají s odchýlením od slibu a do jaké míry to může ovlivnit případné zrušení víz, nechtěl místopředseda vlády komentovat s odkazem na „zbytečnou předčasnost“ takové úvahy.
Druhý důvod souvisí s pohledem Evropské komise. Její a čeští experti se mají v nejbližších dnech sejít nad memorandem a rozdělit jeho obsah na sporné a vyhovující body.
Má se tak stát ještě před schůzkou unijních ministrů vnitra k vízům, která je naplánována na příští týden, a odletem premiéra Topolánka do Spojených států.
Pokud Češi s Američany sporné body odstraní, komise by mohla memorandum nabídnout ostatním zemím.
Pokud však kontroverzní pasáže o předávání citlivých informací americké vládě zůstanou, Brusel bude mít bič, kterým by mohl hnát Česko v krajním případě až před soud.
