BRUSEL (od stálé zpravodajky LN) Česká vláda přinesla příběh víz do Kanady na evropský stůl a dočkala se kýžené reakce. Unie se včera postavila na stranu Čechů. Ministři zahraničí členských států krok Kanady odsoudili a vyjádřili Česku „plnou solidaritu“.
„Všechny státy vyjádřily velmi silnou solidaritu s Českou republikou,“ shrnul debatu o vízech šéf švédské diplomacie a předsedající v tomto půlroce Carl Bildt. „Doufám, že dialog s úřady v Kanadě povede k rychlému vyřešení,“ dodal.
Stejně popsal debatu o vízech český ministr zahraničí Jan Kohout. Podle něho si vzalo slovo „deset až jedenáct malých i velkých, nových i starých“ států zastupovaných jeho resortními kolegy a „všichni“ se přiklonili k českému argumentu o neadekvátnosti vízové povinnosti do Kanady. „Vznikla obecnější debata, jestli může třetí stát uvalit víza na unii čili společenství založené na ochraně lidských práv, demokracie a respektování zákona. Zazněla i slova jako urážka (unie za strany Kanady – pozn. red.),“ sdělil Kohout novinářům. Jeho interpretaci potvrdil italský ministr zahraničí a bývalý eurokomisař pro justici a vnitro Franco Frattini. „Myšlenka, že by mohl existovat politický uprchlík z Česka, Francie nebo Německa, je něčím, co by zpochybňovalo samu podstatu unie,“ řekl Frattini a pokračoval. „Určitě se objevily případy diskriminace Romů, které se musí vyšetřit. Ale právo na azyl je něco úplně jiného. Všichni ministři souhlasili s mým vystoupením, že bychom pak Česko nemohli považovat za bezpečnou zemi. A to jako Evropan nemohu akceptovat.“ Co však bude politická podpora znamenat v praxi, není úplně jasné. Sami Švédové připomněli, že míč je nyní na straně Evropské komise. Právě euroúředníci musí navrhnout reakci bloku. Komise včera zopakovala, že návrh odpovědi Kanadě předloží politikům v září.
„Teď nastane fáze expertních jednání komise s kanadskými úřady a co z ní vzejde, na to si musíme počkat v září. Politické informování partnerů jsme už ukončili,“ vysvětlil k tomu Kohout.
Jak on, tak ministr pro evropské záležitosti Štefan Füle zdůraznili, že kýženou reakcí unie by mělo být dosáhnout pro Čechy návrat volného cestování do Kanady, ne odvetu. „Naším cílem není zavést víza Kanaďanům, ale zrušit je co nejdříve občanům České republiky,“ sdělil Füle. Kohout dodal: „Nechceme z toho dělat krizi. Kanada je náš alianční spojenec a velmi důležitý partner, s nímž nás pojí stejné hodnoty, stejný pohled na svět. Doufáme, že právě to poskytne základ k tomu, abychom cestou jednání a dobré vůle našli řešení.“
O potřebě „neeskalovat situaci“ mluvili i předsedající Švédové. Jejich ministryně pro záležitosti unie Cecilia Malmströmová řekla, že i proto se šéfové diplomacií nebavili hned o „odvetě“. „Tam ještě nejsme,“ sdělila. Její český protějšek přesto nevidí stanovisko bloku jako bezzubé. „Největší zbraní je, když se unie postaví za jednoho ze svých členů a bude mluvit jedním hlasem… a dnešní debata jde tímto směrem,“ popsal Füle.
Kanada zavedla vízovou povinnost pro Česko 14. července. Důvodem byl nárůst žádostí o azyl, zejména ze strany českých Romů. Česko aktuálně usiluje alespoň o zjednodušení žádosti o vízum, zejména aby pro ně Češi nemuseli jezdit do Vídně.
***
Všechny státy vyjádřily velmi silnou solidaritu s Českou republikou,“ shrnul debatu šéf švédské diplomacie Carl Bildt
Co však bude politická podpora znamenat v praxi, není jasné. Sami Švédové připomněli, že míč je nyní na straně Evropské komise.
