Rozdíl činí deset miliard korun, které by měly přednostně směřovat na spolupráci vědců s podnikovou sférou. Analýza vývoje vědy a výzkumu vicepremiéra Martina Jahna, kterou večer přijala vláda, počítá také se zvýšením investic do vědy ze soukromých zdrojů.
Kolik mají vydávat firmy
Privátní výdaje mají za tři roky narůst z letošních 0,84 procenta na 1,24 procenta. V roce 2010 by měly činit výdaje na vědu a výzkum z veřejných zdrojů 1,03 procenta a ze soukromých zdrojů 1,58 procenta hrubého domácího produktu, což by odpovídalo evropskému průměru.
Vicepremiér zdůvodňuje tento cíl praxí v zemích Evropské unie, kde je poměr mezi institucionálními a účelovými výdaji 40 ku 60, zatímco v Česku je to přesně naopak. Důraz bude tedy kladen na zvýšení efektivity výzkumu, zdůraznil Jahn v materiálu.
V roce 2008 by měl v Česku tento poměr být už 43 ku 57, čímž by se přiblížil stavu v EU. Za příznivý trend Jahn považuje to, že v České republice rostou soukromé výdaje na vědu a výzkum.
ČR v průměru
V nových členských zemích EU, ale také v Řecku a překvapivě v Rakousku a Británii jsou podíly podnikatelských zdrojů na výzkumu a vývoji nižší než v dřívější evropské patnáctce i v současné evropské pětadvacítce. Nejnižší podíl vykazuje Polsko (30,3 procenta v roce 2003). Česká republika se s jejich podílem na výzkumu a vývoji ve výši 52,8 procenta blíží průměru.
Mezi 24 sledovanými vědními obory v Česku podle srovnávacích kritérií zaujímají přední postavení matematika, inženýrství a klinická medicína, což odpovídá evropské úrovni. Těsně se jim blíží fyzika, materiálové vědy a chemie.
Češi publikují, ale nejsou citováni
Důležitým ukazatelem konkurenceschopnosti země je rovněž podíl absolventů přírodovědných a technických oborů. Česko potřebuje především více techniků. Evropské ukazatele v roce 2003 pro evropskou patnáctku byly 13,1 procenta a pro pětadvacítku 12,2 procenta. S 22,2 procenty je přesáhla Francie, s 21 procenty Velká Británie a se 17,4 procenta Finsko. Japonsko má podíl těchto absolventů 13,2 procenta. V nových členských zemích EU a také v Nizozemsku, Německu a Rakousku byl jejich podíl výrazně pod průměrem EU. V Česku je s 6,4 procenta druhý nejnižší, hůř je na tom se 4,8 procenta Maďarsko.
Čeští vědci o něco přesáhli evropský průměr v produkci publikací. Nejsou ale tak často citováni v jiných vědeckých publikacích jako jejich kolegové v evropské patnáctce, uvádí vládní materiál.
