Mělo to být jedno z nejvýznamnějších a také nejočekávanějších rozhodnutí Fischerovy vlády.
Oznámení o výsledku privatizace Českých aerolinií ale podle všeho bude pouhou formalitou. Snad nikdo si totiž nedovede představit, že by vláda aerolinky za současné situace prodala - lépe řečeno vydala. Jediný zbylý zájemce konsorcium Unimex Group/Travel Service požaduje, aby stát dorovnal vlastní jmění aerolinek na nulu. To by vládu přišlo na stovky milionů a privatizační výnos by byl v podstatě nulový.
S prodejem zjevně vláda nepočítá. Vždyť minulý týden provedla personální zemětřesení ve vedení společnosti, které by v opačném případě jen těžko dávalo smysl. Proti prodeji aerolinek se vyslovují i dvě nejsilnější politické strany, ODS a ČSSD, jejichž hlas nemůže ani úřednická vláda zcela opomíjet. A po včerejším vyjádření zakladatele Travel Service Romana Vika je zřejmé, že o prodeji ČSA pochybuje i investor. Proč jinak by vytvářel na vládu tlak prohlášením, že propojování ČSA s Letištěm Praha by mohlo vyvolat arbitrážní řízení? Rozhodování o tom, zda prodat, či neprodat, má vláda dávno vyřešené. Tím však její starosti s ČSA nekončí. Nejkritičtější období z pohledu financování aerolinek - zimní sezona - teprve klepe na dveře. A je jasné, že stát bude muset najít cestu, jak firmě pomoci. Nesmí se přitom nechat vydírat ani hrozbami arbitráží, ani nařčením z nedovolené státní pomoci. Když stát nedokázal ČSA prodat, bude muset ubránit legitimitu své podpory. Konec konců kdo jiný by měl firmu podporovat než její vlastník.
